Читать онлайн книгу "Proměněná"

PromД›nД›nГЎ
Morgan Rice


UpГ­Е™Г­ ЕЅurnГЎly #1
Kniha, kterГЎ konkuruje STMГЌVГЃNГЌ a UPГЌЕ?ГЌM DENГЌKЕ®M. Jedna z tД›ch, kterГ© budete chtГ­t ДЌГ­st jednГ­m dechem aЕѕ do poslednГ­ strГЎnky! Pokud mГЎte rГЎdi dobrodruЕѕstvГ­, milostnГ© pЕ™Г­bД›hy a upГ­ry, tato kniha je tou pravou pro vГЎs! Vampirebooksite. comPROMДљNДљNГЃ je prvnГ­ knihou z bestsellerovГ© sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ DENГЌKY, kterГЎ zatГ­m obsahuje jedenГЎct knih, a uЕѕ teДЏ obdrЕѕela vГ­ce neЕѕ 600 recenzГ­, jeЕѕ ji hodnotГ­ pД›ti hvД›zdami! V knize PROMДљNДљNГЃ (PrvnГ­ kniha ze sГ©rie UpГ­Е™Г­ denГ­ky), je osmnГЎctiletГЎ Caitlin PaineovГЎ nucena opustit klidnГ© prostЕ™edГ­ malГ©ho mД›sta a zaДЌГ­t chodit na nepЕ™Г­liЕЎ bezpeДЌnou stЕ™ednГ­ ЕЎkolu v New Yorku, protoЕѕe se jejГ­ matka opД›t musela pЕ™estД›hovat za pracГ­. Jedinou svД›tlou strГЎnkou celГ© situace je Jonah, Caitlinin novГЅ spoluЕѕГЎk, se kterГЅm okamЕѕitД› najdou spoleДЌnГ© zalГ­benГ­. NeЕѕ se ale jejich vzГЎjemnГ© sympatie staДЌГ­ rozvinout v nД›co vД›tЕЎГ­ho, Caitlin zjiЕЎЕҐuje, Еѕe se zaДЌГ­nГЎ mД›nit. Najednou se cГ­tГ­ nelidsky silnГЎ, citlivГЎ na dennГ­ svД›tlo a mГЎ podivnГЅ hlad, kterГ©mu vЕЇbec nerozumГ­. SnaЕѕГ­ se pochopit, co se to s nГ­ dД›je, ale jejГ­ nutkГЎnГ­ nakonec pЕ™ivedou pЕ™ivedou na ЕЎpatnГ© mГ­sto ve velmi nevhodnou dobu. PЕ™Г­mo pЕ™ed oДЌima se jГ­ tak otevЕ™e pohled na doposud skrytГЅ svД›t, kterГЅ existuje pЕ™Г­mo pod ulicemi New Yorku. Proti svГ© vЕЇli je tak vtaЕѕena pЕ™Г­mo doprostЕ™ed mocenskГЅch sporЕЇ mezi dvД›ma mocnГЅmi klany a poДЌГ­najГ­cГ­ vГЎlky upГ­rЕЇ. V tom okamЕѕiku Caitlin potkГЎ Caleba, zГЎhadnГ©ho a mocnГ©ho upГ­ra, kterГЅ jГ­ zachrГЎnГ­ Еѕivot. PotЕ™ebuje ji, aby jej pЕ™Г­vedla na stopu legendГЎrnГ­ho, nynГ­ vЕЎak ztracenГ©ho, artefaktu. Ona zase potЕ™ebuje jeho kvЕЇli ochranД›, kterou ji poskytuje, a odpovД›dГ­m, kterГ© ona nutnД› potЕ™ebuje znГЎt. SpoleДЌnД› budou muset najГ­t odpovД›ДЏ na jednu zГЎsadnГ­ otГЎzku: Kdo vlastnД› byl Caitlinin skuteДЌnГЅ otec? Caitlin se tГ­m zГЎroveЕ€ ocitГЎ mezi dvД›ma muЕѕi a navГ­c je ve hЕ™e i nД›co dalЕЎГ­ho: zakГЎzanГЎ lГЎska. LГЎska mezi dvД›ma odliЕЎnГЅmi rasami, kvЕЇli kterГ© oba budou muset riskovat. Budou vЕЎak ochotni riskovat jeden pro druhГ©ho ГєplnД› vЕЎe? IdeГЎlnГ­ pЕ™Г­bД›h pro mladГ© ДЌtenГЎЕ™e. Morgan RiceovГЎ odvedla skvД›lou prГЎci vytvoЕ™enГ­m zajГ­mavГ©ho a unikГЎtnГ­ho pЕ™Г­bД›hu, kterГЅ nezapadne mezi ostatnГ­ podobnГ© pЕ™Г­bД›hy z upГ­rskГ©ho ЕѕГЎnru. PrvnГ­ kniha tГ©to sГ©rie se toДЌГ­ kolem jednГ© dГ­vky…velmi neobvyklГ© dГ­vky! .. Velice snadnГЎ ДЌetba, kterou ДЌtenГЎЕ™ doslova proletí… VhodnГ© pro kaЕѕdГ©ho, kdo mГЎ rГЎd lehkou ДЌetbu s paranomГЎlnГ­ tГ©matikou. Kniha nemusГ­ bГЅt vhodnГЎ pro dД›ti (PG) . The Romance Reviews Kniha mД› od poДЌГЎtku zaujala a uЕѕ nepustila…PЕ™Г­bД›h je ГєЕѕasnГЅm dobrodruЕѕstvГ­m, kterГ© rychle plyne a je plnГ© akce od samГ©ho poДЌГЎtku. V celГ© knize nenГ­ jedinГ© nudnГ© mГ­sto. Paranormal Romance Guild







promД›nД›nГЎ



(Upíří žurnály – kniha první)



morgan rice


VYBRANÉ OHLASY NA KNIHU PROMĚNĚNÁ



„Kniha, kterГЎ konkuruje STMГЌVГЃNГЌ a UPГЌЕ?ГЌM DENГЌKЕ®M. Jedna z tД›ch, kterГ© budete chtГ­t ДЌГ­st jednГ­m dechem aЕѕ do poslednГ­ strГЎnky! Pokud mГЎte rГЎdi dobrodruЕѕstvГ­, milostnГ© pЕ™Г­bД›hy a upГ­ry, tato kniha je tou pravou pro vГЎs!“

--Vampirebooksite.com {o knize PromД›nД›nГЎ}



„RiceovГЎ zde odvГЎdГ­ vГЅbornou prГЎci. ДЊtenГЎЕ™ je, dГ­ky autorДЌinu skvД›lГ©mu vypravД›ДЌskГ©mu umД›nГ­, kterГ© dД›lГЎ jednoduchГЅ pЕ™Г­bД›h zvlГЎЕЎtnГ­m, vtaЕѕen do dД›je od samГ©ho poДЌГЎtku… VГЅbornД› napsanГЅ pЕ™Г­bД›h pЕ™edstavuje extrГ©mnД› rychlou ДЌetbu.“

--Black Lagoon Reviews {o knize PromД›nД›nГЎ}



„IdeГЎlnГ­ pЕ™Г­bД›h pro mladГ© ДЌtenГЎЕ™e. Morgan RiceovГЎ odvedla skvД›lou prГЎci vytvoЕ™enГ­m zajГ­mavГ©ho a unikГЎtnГ­ho pЕ™Г­bД›hu. CelГЎ sГ©rie se toДЌГ­ kolem jednГ© dГ­vky…velmi neobvyklГ© dГ­vky!...Velice snadnГЎ ДЌetba, kterou ДЌtenГЎЕ™ doslova proletí… Kniha nemusГ­ bГЅt vhodnГЎ pro dД›ti (PG).“

--The Romance Reviews {o knize PromД›nД›nГЎ}



„Kniha mД› od poДЌГЎtku zaujala a uЕѕ nepustila…PЕ™Г­bД›h je ГєЕѕasnГЅm dobrodruЕѕstvГ­m, kterГ© rychle plyne a je plnГ© akce od samГ©ho poДЌГЎtku. V celГ© knize nenГ­ jedinГ© nudnГ© mГ­sto.“

--Paranormal Romance Guild {o knize PromД›nД›nГЎ}



„NabitГ© akcГ­, romantikou, dobrodruЕѕstvГ­m a napД›tГ­m. SГЎhnД›te po tГ©to knize a zamilujte se do nГ­ znovu a znovu.“

--vampirebooksite.com {o knize PromД›nД›nГЎ}



„SkvД›lГЎ zГЎpletka. Je to pЕ™esnД› ten typ knihy, kterou je velmi obtГ­ЕѕnГ© odloЕѕit. Konec knihy je jednГ­m z tД›ch, kterГ© vГЎs donutГ­ si okamЕѕitД› koupit druhГЅ dГ­l, jen abyste zjistili, co se bude dГ­t dГЎl.“

--The Dallas Examiner {o knize PromД›nД›nГЎ}



„Morgan RiceovГЎ opД›t dokazuje, Еѕe je skvД›lou vypravД›ДЌkou…Kniha oslovГ­ ЕЎirokГ© spektrum ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, kam budou patЕ™it i mladГ­ fanouЕЎci upГ­rskГЅch fantasy ЕѕГЎnrЕЇ. PЕ™Г­bД›h konДЌГ­ neДЌekanГЅm zvratem a zanechГЎ vГЎs v ЕЎoku a oДЌekГЎvГЎnГ­, co bude nГЎsledovat v dalЕЎГ­m dГ­le.“

--The Romance Reviews {o knize MilovanГЎ}


O autorce



Morgan Rice je autorkou epickГ© fantasy sГЎgy ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN, kterГЎ obsahuje 17 knih, a kterГЎ je podle USA Today bestesellerem ДЌГ­slo 1; sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY, obsahujГ­cГ­ zatГ­m 11 knih, betseller ДЌГ­slo 1 v USA; bestselleru ДЌГ­slo 1 v USA sГ©rie TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ, post apokalyptickГ©ho thrilleru sklГЎdajГ­cГ­ho se zatГ­m ze 2 knih; a takГ© zbrusu novГ© epickГ© fantasy sГ©rie KRГЃLOVГ‰ A ДЊARODДљJOVГ‰, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m ze dvou knih. AutorДЌiny knihy jsou dostupnГ© v tiЕЎtД›nГ© i audio verzi, a byly pЕ™eloЕѕeny do vГ­ce neЕѕ 25 jazykЕЇ.

PROMДљNДљNГЃ (prvnГ­ kniha ze sГ©rie UpГ­Е™Г­ch ЕѕurnГЎlЕЇ), ARГ‰NA JEDNA - OTROKГЃЕ?I (prvnГ­ kniha z Trilogie pЕ™eЕѕitГ­), CESTA HRDINY (prvnГ­ kniha ze sГЎgy ДЊarodД›jЕЇv prsten) a VZESTUP DRAKЕ® (prvnГ­ kniha ze sГ©rie KrГЎlovГ© a ДЌarodД›jovГ©), jsou vЕЎechny dostupnГ© zdarma ke staЕѕenГ­!

Morgan se rГЎda zajГ­mГЎ o nГЎzory svГЅch ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, takЕѕe se prosГ­m nezdrГЎhejte navЕЎtГ­vit jejГ­ webovГ© strГЎnky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) , kde se mЕЇЕѕete pЕ™idat do seznamu kontaktЕЇ, zГ­skat knihu zdarma, stejnД› jako dalЕЎГ­ akДЌnГ­ bonusy, stГЎhnout si zdarma aplikace, mГ­t pЕ™ehled o poslednГ­ch novinkГЎch, pЕ™idat se na autorДЌin Facebook ДЌi Twitter, a jednoduЕЎe bГЅt s Morgan v kontaktu!


Knihy od Morgan Rice



KRÁLOVÉ A ČARODĚJOVÉ

VZESTUP DRAKЕ® (Kniha ДЌ.1)

VZESTUP STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ. 2)



ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN

CESTA HRDINY (Kniha ДЌ.1)

POCHOD KRГЃLЕ® (Kniha ДЌ.2)

OSUD DRAKЕ® (Kniha ДЌ.3)

POKЕ?IK CTI (Kniha ДЌ.4)

SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.5)

ГљTOK CHRABRГќCH (Kniha ДЌ.6)

OBЕ?AD MEДЊЕ® (Kniha ДЌ.7)

MOC ZBRANГЌ (Kniha ДЌ.8)

NEBE KOUZEL (Kniha ДЌ.9)

MOЕ?E Е TГЌTЕ® (Kniha ДЌ.10)

PANOVГЃNГЌ OCELI (Kniha ДЌ.11)

ZEMĚ OHŇŮ (Kniha č.12)

VLГЃDA KRГЃLOVEN (Kniha ДЌ.13)

BRATRSKГЃ Е?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.14)

SEN SMRTELNГЌKЕ® (Kniha ДЌ.15)

RYTГЌЕ?SKГ‰ KLГЃNГЌ (Kniha ДЌ.16)

DAR BITVY (Kniha ДЌ.17)



TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ

ARГ‰NA JEDNA: OTROKГЃЕ?I (Kniha ДЌ.1)

ARÉNA DVĚ (Kniha č.2)



UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY

PROMДљNДљNГЃ (Kniha ДЌ.1)

MILOVANГЃ (Kniha ДЌ.2)

ZRAZENГЃ (Kniha ДЌ.3)

PЕ?EDURДЊENГЃ (Kniha ДЌ.4)

ЕЅГЃDANГЃ (Kniha ДЌ.5)

ZASNOUBENГЃ (Kniha ДЌ.6)

ZASLГЌBENГЃ (Kniha ДЌ.7)

NALEZENГЃ (Kniha ДЌ.8)

VZKЕ?ГЌЕ ENГЃ (Kniha ДЌ.9)

TOUЕЅГЌCГЌ (Kniha ДЌ.10)

PROKLETГЃ (Kniha ДЌ.11)













PoslechnД›te si sГ©rii UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY ve formГЎtu audio knihy!


В© 2011 Morgan Rice



VЕЎechna prГЎva vyhrazena. S vГЅjimkou povolenГ­ podle U.S. Copyright Act 1976, ЕѕГЎdnГЎ z ДЌГЎstГ­ tГ©to publikace nesmГ­ bГЅt, bez pЕ™edchozГ­ho svolenГ­ autora, za ЕѕГЎdnГЅch okolnostГ­ reprodukovГЎna, distribuovГЎna nebo pЕ™evГЎdД›na do jakГЅchkoliv jinГЅch formГЎtЕЇ, ani uchovГЎvГЎna ve sdГ­lenГ© databГЎzi.



Tento ebook je licencovГЎn vГЅluДЌnД› pro VaЕЎe osobnГ­ vyuЕѕitГ­. Tento ebook nesmГ­ bГЅt dГЎle prodГЎvГЎn nebo darovГЎn ostatnГ­m lidem. Pokud chcete knihu sdГ­let s dalЕЎГ­ osobou, zakupte si prosГ­m dalЕЎГ­ kopie. Pokud ДЌtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro VaЕЎe pouЕѕitГ­, vraЕҐte ji prosГ­m a poЕ™iДЏte si svou vlastnГ­ kopii. DД›kujeme, Еѕe respektujete usilovnou prГЎci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaloЕѕit.



Obsah tГ©to knihy je fiktivnГ­. JmГ©na, osobnostnГ­ charakteristiky, organizace, mГ­sta, udГЎlosti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorДЌiny pЕ™edstavivosti, nebo je jejich pouЕѕitГ­ fiktivnГ­. JakГЎkoliv podobnost se skuteДЌnГЅmi osobami, aЕҐ jiЕѕ ЕѕivГЅmi nebo mrtvГЅmi, je ДЌistД› nГЎhodnГЎ.



Jacket Image В©iStock.com/Bliznetsov


„Brutus je nemocnГЅ,

A proto chodГ­ rozhalenГЅ a dГЅchГЎ

vlhkГ© noДЌnГ­ vГЅpary? Brutus je nemocnГЅ,

proto opouЕЎtГ­ vyhЕ™ГЎtГ©, bezpeДЌnГ© loЕѕe

a vystavuje se účinkům sychravé, mokré noci?”



--William Shakespeare, Julius Caesar



(pЕ™eklad Martin HilskГЅ, 2008)


Kapitola prvnГ­ (#u7c54390f-91b5-5f72-8a6c-ed8a5af43f8c)

Kapitola druhГЎ (#u124da43b-e42a-5990-99f9-92638a3ae109)

Kapitola tЕ™etГ­ (#ua08e99bf-735e-5d49-852a-3177ad951de7)

Kapitola ДЌtvrtГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola pГЎtГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola ЕЎestГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola sedmГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola osmГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola devГЎtГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola desГЎtГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola jedenГЎctГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola dvanГЎctГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola tЕ™inГЎctГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola ДЌtrnГЎctГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola patnГЎctГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola ЕЎestnГЎctГЎ (#litres_trial_promo)

Kapitola sedmnГЎctГЎ (#litres_trial_promo)




Kapitola prvnГ­


Caitlin PaineovГЎ se vЕѕdycky obГЎvala prvnГ­ho dne v novГ© ЕЎkole. Byly tu velkГ© problГ©my, jako tЕ™eba seznamovГЎnГ­ se s novГЅmi pЕ™ГЎteli, uДЌiteli, ale i orientace v novГ©m mГ­stД›. Pak tu byly i menЕЎГ­ problГ©my, jako novГЎ skЕ™Г­Е€ka na vД›ci, vЕЇnД› novГ©ho prostЕ™edГ­, zvuky, kterГ© se tam ozГЅvaly. Ze vЕЎeho nejvГ­c se ale obГЎvala tД›ch pohledЕЇ. VЕѕdycky mД›la pocit, Еѕe se na ni dГ­vГЎ snad ГєplnД› kaЕѕdГЅ. PЕ™itom vЕЎechno, co si pЕ™ГЎla, byla anonymita. Ale zdГЎlo se, Еѕe tГ© se nikdy nedoДЌkГЎ.

Caitlin nechГЎpala, ДЌГ­m je tak vГЅjimeДЌnГЎ. Se svГЅmi 165 centimetry nebyla nijak zvlГЎЕЎЕҐ vysokГЎ a jejГ­ hnД›dГ© vlasy a oДЌi (a normГЎlnГ­ vГЎha) jГ­ dГЎvaly pocit prЕЇmД›rnosti. RozhodnД› nebyla tak krГЎsnГЎ jako nД›kterГ© jinГ© dГ­vky. DГ­ky zavrЕЎenГЅm osmnГЎctГЅm narozeninГЎm byla lehce starЕЎГ­ neЕѕ ostatnГ­, ale ne dost na to, aby vyДЌnГ­vala z Е™ady.

Bylo v tom nД›co jinГ©ho. NД›co, co zpЕЇsobovalo, Еѕe se na ni lidГ© pokaЕѕdГ© museli podГ­vat jeЕЎtД› jednou. Hluboko uvnitЕ™ cГ­tila, Еѕe je jinГЎ neЕѕ ostatnГ­. Ale nebyla si jistГЎ, ДЌГ­m to je.

Pokud bylo nД›co horЕЎГ­ho neЕѕ prvnГ­ den v novГ© ЕЎkole, pak to jistД› byl prvnГ­ den v novГ© ЕЎkole uprostЕ™ed ЕЎkolnГ­ho roku, kdyЕѕ vЕЎichni ostatnГ­ uЕѕ mД›li spoustu ДЌasu si zvyknout. DneЕЎek, jejГ­ prvnГ­ den v novГ©m mГ­stД› a v polovinД› bЕ™ezna, bude jeden z tД›ch nejhorЕЎГ­ch vЕЇbec. TГ­m si byla od rГЎna jistГЎ.

Ale ani v jejích nejšílenějších představách to nebylo takhle špatné. Nic, co kdy viděla – a že toho viděla už hodně – ji na tohle nemohlo připravit.

Caitlin stГЎla pЕ™ed svou novou ЕЎkolou, byla to jedna z tД›ch obrovskГЅch veЕ™ejnГЅch ЕЎkol v New York City, v mrazivГ©m bЕ™eznovГ©m rГЎnu, a Е™Г­kala si ProДЌ jГЎ? Byla nevhodnД› obleДЌenГЎ, pouze ve svetru a legГ­nГЎch, a pЕ™edevЕЎГ­m naprosto nepЕ™ipravenГЎ na hluДЌnГЅ chaos, kterГЅ ji pЕ™ivГ­tal. Byly tam stovky studentЕЇ, kteЕ™Г­ kЕ™iДЌeli, hulГЎkali jeden na druhГ©ho a vzГЎjemnД› se postrkovali. VГ­c neЕѕ cokoliv jinГ©ho to pЕ™ipomГ­nalo nГЎdvoЕ™Г­ vД›znice.

Bylo tam pЕ™Г­liЕЎ mnoho hluku. VЕЎichni se smГЎli pЕ™Г­liЕЎ nahlas, nadГЎvali aЕѕ moc sprostД› a strkali jeden do druhГ©ho aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ hrubД›. Skoro by si myslela, Еѕe se pЕ™ipletla do nД›jakГ© hromadnГ© rvaДЌky, kdyby tu a tam nezahlГ©dla takГ© ГєsmД›vy a uЕЎtД›paДЌnГЅ smГ­ch. VЕЎichni prostД› mД›li jenom pЕ™Г­liЕЎ mnoho energie a ona sama, nevyspalГЎ, zmrzlГЎ a unavenГЎ, jednoduЕЎe nemohla pochopit, kde se to v nich bere. ZavЕ™ela oДЌi a pЕ™ГЎla si, aby to vЕЎechno prostД› zmizelo.

StrДЌila ruce do kapes a nД›co tam naЕЎla: svЕЇj ipod. Ano. Nasadila si sluchГЎtka a pustila hudbu. PotЕ™ebovala ten lomoz nД›ДЌГ­m pЕ™ekrГЅt.

JenЕѕe nic se nestalo. PodГ­vala se, aby zjistila, Еѕe baterie je vybitГЎ. SkvД›lГЅ.

Zkontrolovala svЕЇj telefon v nadД›ji, Еѕe tam tЕ™eba najde nД›jakГ© rozptГЅlenГ­, cokoliv by bylo fajn. ЕЅГЎdnГ© novГ© zprГЎvy.

RozhlГ©dla se kolem po vЕЎech tД›ch novГЅch tvГЎЕ™Г­ch a cГ­tila se osamocenД›. Ne proto, Еѕe tu byla jedinГЎ bГ­lГЎ dГ­vka – to ve skuteДЌnosti docela uvГ­tala. NД›kolik z jejГ­ch blГ­zkГЅch kamarГЎdЕЇ z pЕ™edchozГ­ch ЕЎkol bylo ДЌernГ© pleti, nebo hispГЎnskГ©ho, asijskГ©ho ДЌi indiГЎnskГ©ho pЕЇvodu. A pГЎr z jejГ­ch „pЕ™ГЎtel“, kteЕ™Г­ jГ­ pozdД›ji podrazili, byli bД›loЕЎi. Ne, tohle dozajista nebyl ten dЕЇvod. CГ­tila se sama, protoЕѕe tihle byli z velkomД›sta. StГЎla sama na betonovГ©m dvoЕ™e. HlasitГЅ zvonek jГ­ svГЅm signГЎlem umoЕѕnil vstup do tГ©to „oddechovГ© zГіny“, do kterГ© musela vstoupit skrz tД›Еѕkou kovovou brГЎnu, na jejГ­mЕѕ vrcholu byly hustД› spletenГ© ostnatГ© drГЎty. Opravdu mД›la pocit, jakoby se dostala do vД›znice.

KdyЕѕ se dГ­vala na masivnГ­ budovu ЕЎkoly, jejГ­Еѕ okna byla vЕЎechna zamЕ™Г­ЕѕovanГЎ kovovГЅmi klecemi, nevylepЕЎilo to jejГ­ dojmy ani o pГ­ДЏ. VЕѕdycky si dokГЎzala na novou ЕЎkolu zvyknout rychle, aЕҐ uЕѕ byla velkГЎ nebo malГЎ. JenЕѕe vЕЎechny pЕ™edeЕЎlГ© byly vЕѕdycky na pЕ™edmД›stГ­. Byla tam trГЎva, stromy a nebe. Ale tady nebylo nic neЕѕ mД›sto vЕЎude kolem. CГ­tila, Еѕe nemЕЇЕѕe dГЅchat. A byla docela vydД›ЕЎenГЎ.

Ozval se dalЕЎГ­ hlasitГЅ zvonek a ona se, spoleДЌnД› se stovkami dalЕЎГ­ch, vydala smД›rem ke vchodu. Jedna velkГЎ holka do nГ­ hrubД› strДЌila, aЕѕ jГ­ vypadl z ruky jejГ­ denГ­k. Sebrala ho ze zemД› (pЕ™iДЌemЕѕ se jГ­ rozcuchaly vlasy) a podГ­vala se, jestli se ona dГ­vka hodlГЎ omluvit. Ale za tou uЕѕ se dГЎvno zavЕ™ela voda toho bruДЌГ­cГ­ho davu vЕЎude kolem. SlyЕЎela kolem sebe smГ­ch, ale tД›Еѕko Е™Г­ct, jestli byl urДЌen jГ­ nebo ne.

PevnД› sevЕ™ela svЕЇj denГ­k. Byla to teДЏ jedna z mГЎla vД›cГ­, kterГ© ji drЕѕely nad vodou. Brala ho s sebou vЕЎude. DД›lala si poznГЎmky a kresby kdekoliv se zrovna nachГЎzela. DenГ­k byl nД›co jako mapa celГ©ho jejГ­ho dД›tstvГ­.

KoneДЌnД› se dostala ke vchodu a musela se zmГЎДЌknout s ostatnГ­mi, aby mohla projГ­t dovnitЕ™. Bylo to stejnГ© jako snaЕѕit se nacpat do metra bД›hem odpolednГ­ ЕЎpiДЌky. Doufala, Еѕe aЕѕ se dostane dovnitЕ™, bude tam aspoЕ€ teplo, ale jakmile se ocitla za dveЕ™mi, ucГ­tila, Еѕe z chodeb vane studenГЅ prЕЇvan, kterГЅ zimu snad jeЕЎtД› zhorЕЎoval.

Ve vchodu stГЎli dva obrovЕЎtГ­ hlГ­daДЌi a spolu s nimi jeЕЎtД› dalЕЎГ­ dva policistГ©, obleДЌenГ­ v uniformГЎch newyorskГ©ho policejnГ­ho sboru. U boku mД›li pЕ™ipravenГ© sluЕѕebnГ­ zbranД›.

„POKRAДЊUJTE DOVNITЕ?!“ Е™ekl jeden z nich.

NechГЎpala, proДЌ u vchodu do stЕ™ednГ­ ЕЎkoly musГ­ hlГ­dat dva ozbrojenГ­ policistГ©. JejГ­ obavy se tГ­m jeЕЎtД› zvГЅЕЎily. A za chvГ­li jeЕЎtД› jednou, protoЕѕe zjistila, Еѕe bude muset projГ­t velkou bezpeДЌnostnГ­ brГЎnou. Takovou, jakГ© se pouЕѕГ­vajГ­ na letiЕЎtГ­ch.

ДЊtyЕ™i dalЕЎГ­ ozbrojenГ­ policistГ©, spolu se dvД›ma dalЕЎГ­mi hlГ­daДЌi, stГЎli na kaЕѕdГ© stranД› brГЎny.

„VYPRГЃZDNIT KAPSY!“ vyЕЎtД›kl hlГ­daДЌ.

Caitlin vidД›la, Еѕe ostatnГ­ dГЎvajГ­ obsah svГЅch kapes do malГЅch plastikovГЅch nГЎdobek. Rychle je napodobila a vloЕѕila do nГЎdobky svЕЇj ipod, penД›Еѕenku a klГ­ДЌe.

Potom proЕЎla branou, kterГЎ samozЕ™ejmД› zaДЌala pГ­skat.

„TY!“ vyЕЎtД›kl hlГ­daДЌ. „Postav se tady stranou!“

No jistД›.

VЕЎichni se dГ­vali, kdyЕѕ musela zvednout ruce, zatГ­mco hlГ­daДЌ ruДЌnГ­m detektorem krouЕѕil kolem celГ©ho jejГ­ho tД›la.

„MГЎЕЎ na sobД› nД›jakГ© ЕЎperky?“

Zkontrolovala zГЎpД›stГ­ a krk, a potom si najednou vzpomnД›la. JejГ­ kЕ™Г­Еѕek.

„Sundat,“ vyЕЎtД›kl hlГ­daДЌ.

Byl to kЕ™Г­Еѕek po jejГ­ prababiДЌce, kterГЅ jГ­ darovala neЕѕ zemЕ™ela. MalГЅ, stЕ™Г­brnГЅ kЕ™Г­Еѕek s vyrytГЅm latinskГЅm nГЎpisem, kterГЅ si Caitlin nikdy nepЕ™eloЕѕila. JejГ­ prababiДЌka jГ­ tehdy povД›dД›la, Еѕe ona jej dostala zase od svГ© prababiДЌky. Caitlin nebyla vД›Е™Г­cГ­ a ve skuteДЌnosti moc nerozumД›la, co tyhle vД›ci znamenajГ­, ale vД›dД›la, Еѕe je stovky let starГЅ a Еѕe je to zdaleka nejcennД›jЕЎГ­ vД›c, kterou mГЎ.

Caitlin vytГЎhla kЕ™Г­Еѕek zpoza koЕЎile, ukГЎzala jej hlГ­daДЌi, ale nesundala ho.

„RadД›ji bych si ho nechala,“ odpovД›dД›la.

HlГ­daДЌ se na nГ­ dГ­val s ledovД› chladnou tvГЎЕ™Г­.

Najednou se ozval hluk. PГЎr lidГ­ vykЕ™iklo a jeden z policistЕЇ chytil vysokГ©ho, hubenГ©ho kluka a natlaДЌil jej tvГЎЕ™Г­ proti zdi. Potom mu z kapsy vytГЎhl malГЅ nЕЇЕѕ.

HlГ­daДЌ se otoДЌil a ЕЎel kolegovi na pomoc, zatГ­mco Caitlin vyuЕѕila pЕ™Г­leЕѕitosti a vmГ­sila se zpГЎtky do davu, kterГЅ mГ­Е™il dГЎle do vstupnГ­ haly.

VГ­tejte na newyorskГ© stЕ™ednГ­ ЕЎkole, pomyslela si Caitlin. ParГЎda.

UЕѕ teДЏ zaДЌala odpoДЌГ­tГЎvat, kolik dnГ­ zbГЅvГЎ do maturity.



*

Chodby ЕЎkoly byly snad nejrozsГЎhlejЕЎГ­, jakГ© zatГ­m vidД›la. NejdЕ™Г­v si Е™Г­kala, Еѕe snad ani nemЕЇЕѕou bГЅt nikdy plnГ©, ale jen o pГЎr okamЕѕikЕЇ pozdД›ji uЕѕ byly pЕ™ecpanГ© lidmi, kteЕ™Г­ se vzГЎjemnД› strkali a tlaДЌili do vЕЎech smД›rЕЇ. Ve ЕЎkole musely bГЅt snad tisГ­ce studentЕЇ. NekonДЌГ­cГ­ zГЎplava dalЕЎГ­ch a dalЕЎГ­ch tvГЎЕ™Г­. Hluk uvnitЕ™ byl takЕ™ka nesnesitelnГЅ a ozvД›na chodeb jej jeЕЎtД› nГЎsobila. ChtД›la si zakrГЅt uЕЎi. JenЕѕe nemД›la ani tolik mГ­sta, aby mohla zvednout lokty. PЕ™es velikost toho mГ­sta zaДЌГ­nala cГ­tit klaustrofobii.

Zvonek znovu zazvonil a vЕЎechno kolem se zrychlilo.

Hned napoprvГ© pozdД›.

Znovu se podГ­vala na kartiДЌku, kde mД›la ДЌГ­slo svГ© tЕ™Г­dy a koneДЌnД› ji na druhГ©m konci chodby uvidД›la. PokouЕЎela se proklestit si cestu pЕ™es to moЕ™e tД›l, ale nedaЕ™ilo se jГ­ pohnout se o vГ­c neЕѕ jenom o pГЎr krokЕЇ. Nakonec, po nД›kolika marnГЅch pokusech, jГ­ doЕЎlo, Еѕe prostД› bude muset bГЅt troЕЎku agresivnГ­. ZaДЌala se pomocГ­ loktЕЇ prodГ­rat davem. OdtrДЌila jednoho po druhГ©m a nakonec se opravdu dostala napЕ™Г­ДЌ celou chodbou a otevЕ™ela velkГ© dveЕ™e, vedoucГ­ do jejГ­ tЕ™Г­dy.

PЕ™ipravila se na vЕЎechny ty pohledy patЕ™Г­cГ­ novГ© dГ­vce, kterГЎ pЕ™iЕЎla pozdД›. PЕ™edstavila si uДЌitele, kterГЅ se na ni mraДЌГ­, protoЕѕe vyruЕЎila ticho v zapoДЌatГ©m vyuДЌovГЎnГ­. KdyЕѕ ale skuteДЌnД› vstoupila, ДЌekal ji ЕЎok, protoЕѕe nic nebylo tak, jak si myslela. Ve tЕ™Г­dД›, kterГЎ byla urДЌena pro tЕ™icet studentЕЇ, jich bylo padesГЎt. MГ­stnost byla naprosto pЕ™ecpanГЎ. NД›kteЕ™Г­ sedД›li na svГЅch mГ­stech, zatГ­mco jinГ­ prochГЎzeli chodbiДЌkami a pokЕ™ikovali na sebe. Byl to chaos.

Zvonek zazvonil uЕѕ pЕ™ed plnГЅmi pД›ti minutami, ale rozcuchanГЅ uДЌitel, obleДЌenГЅ ve zmaДЌkanГ©m obleku, jeЕЎtД› ani nezahГЎjil vyuДЌovГЎnГ­. VlastnД› sedД›l na svГ© Еѕidli s nohama na stole, ДЌetl noviny a ignoroval vЕЎe, co se dД›lo kolem.

Caitlin doЕЎla k nД›mu a poloЕѕila na stЕЇl svoji novou ID kartu. Potom tiЕЎe stГЎla a ДЌekala aЕѕ se na ni podГ­vГЎ, ale on to neudД›lal.

Nakonec si odkaЕЎlala, aby upoutala pozornost.

„PromiЕ€te.“

UДЌitel neochotnД› odloЕѕil noviny.

„Jsem Caitlin PaineovГЎ. Jsem tu novГЎ. MyslГ­m, Еѕe vГЎm mГЎm tuhle kartu ukГЎzat.“

„Jenom tu supluju,“ odpovД›dД›l uДЌitel a znovu mezi nimi vztyДЌil hradbu z novin.

Caitlin zaraЕѕenД› stГЎla.

„TakЕѕe,“ zeptala se,“…to znamenГЎ, Еѕe nedД›lГЎte dochГЎzku?“

„VГЎЕЎ uДЌitel se vrГЎtГ­ v pondД›lГ­,“ vyЕЎtД›kl na ni. „On se o to postarГЎ.“

Caitlin si uvД›domila, Еѕe jejich konverzace je tГ­m u konce a vzala si zpГЎtky svou ID kartu.

Potom se otoДЌila smД›rem do tЕ™Г­dy. PanujГ­cГ­ chaos se nijak nezmГ­rnil. Pokud se dal najГ­t nД›jakГЅ klad pro dneЕЎnГ­ den, urДЌitД› to byl fakt, Еѕe tu nenГ­ nijak nГЎpadnГЎ. ZdГЎlo se, Еѕe se o ni naprosto nikdo nezajГ­mГЎ a vlastnД› si jГ­ nikdo zatГ­m ani poЕ™ГЎdnД› nevЕЎiml.

Na druhou stranu, pohled na pЕ™ecpanou mГ­stnost jГ­ pЕ™Г­liЕЎ klidu takГ© nedodal, protoЕѕe se zdГЎlo, Еѕe uЕѕ tam opravdu nenГ­ ЕѕГЎdnГ© dalЕЎГ­ mГ­sto k sezenГ­.

Obrnila se, sevЕ™ela pevnД› svЕЇj denГ­k a opatrnД› prochГЎzela uliДЌkou. JejГ­ pohled byl upЕ™enГЅ k zemi, kdyЕѕ nД›kolikrГЎt prochГЎzela mezi rozdovГЎdД›nГЅmi studenty, kteЕ™Г­ na sebe pokЕ™ikovali. KdyЕѕ se dostala aЕѕ dozadu, mohla koneДЌnД› v klidu pЕ™ehlГ©dnout celou mГ­stnost.

Nebylo tam jedinГ© dalЕЎГ­ mГ­sto k sezenГ­.

StГЎla tam, pЕ™ipadala si jako idiot a zjiЕЎЕҐovala, Еѕe si jГ­ ostatnГ­ pomalu zaДЌГ­najГ­ vЕЎГ­mat. NevД›dД›la co si poДЌГ­t. RozhodnД› nemohla zЕЇstat celou hodinu stГЎt a suplujГ­cГ­ uДЌitel nevypadal, Еѕe by ho to alespoЕ€ minimГЎlnД› zajГ­malo. Znovu se rozhlГ©dla kolem v zoufalГ© snaze pЕ™ece jen nД›jakГ© mГ­sto objevit.

Z nД›kolika lavic opodГЎl uslyЕЎela smГ­ch a tentokrГЎt si uЕѕ byla jistГЎ, Еѕe patЕ™Г­ jГ­. Nebyla obleДЌenГЎ jako ostatnГ­ a ani jako oni v ЕѕГЎdnГ©m smД›ru nevypadala. JejГ­ tvГЎЕ™e zaДЌala zalГ­vat ДЌerveЕ€, protoЕѕe teДЏ uЕѕ se cГ­tila velmi nГЎpadnГЎ.

KdyЕѕ uЕѕ se chystala tЕ™Г­du zase opustit, a moЕѕnГЎ dokonce i utГ©ct pryДЌ z tГ©hle ЕЎkoly, uslyЕЎela hlas.

„Tady.“

OtoДЌila se.

V poslednГ­ lavici u okna, vstal od stolu vysokГЅ mladГ­k.

„PosaДЏ se,“ Е™ekl. „ProsГ­m.“

TЕ™Г­da se trochu utiЕЎila a sledovala, jakГЎ bude jejГ­ reakce.

Vydala se k němu. Snažila se mu nedívat přímo do očí – velkých, sytě zelených očí – ale nemohla si pomoci.

Byl krГЎsnГЅ. MД›l hladkou olivovou pleЕҐ. NedokГЎzala Е™Г­ci, jestli byl ДЌernoch, hispГЎnec, bД›loch nebo nД›jakГЎ z kombinacГ­, ale nikdy pЕ™edtГ­m nevidД›la tak jemnou a hladkou pleЕҐ, kterГЎ by tak pД›knД› doplЕ€ovala ostЕ™e Е™ezanou ДЌelist. Jeho vlasy byly krГЎtce stЕ™iЕѕenГ©, hnД›dГ© a postava ЕЎtГ­hlГЎ. Bylo na nД›m nД›co zvlГЎЕЎtnГ­ho, nД›co, co na tohle mГ­sto nijak nezapadalo. Vypadal kЕ™ehce. MoЕѕnГЎ umД›leckГЅ typ.

Nebylo jГ­ podobnГ©, Еѕe by jГ­ nД›kdo takhle zaujal. JejГ­ kamarГЎdky se ДЌasto do nД›koho blГЎznivД› zakoukaly, ale ona nikdy nerozumД›la proДЌ. AЕѕ doteДЏ.

„Kde budeЕЎ sedД›t ty?“ zeptala se.

SnaЕѕila se o nezaujatГЅ tГіn hlasu, ale neznД›lo to nijak pЕ™esvД›dДЌivД›. Doufala, Еѕe nepoznal, Еѕe je nervГіznГ­.

Е iroce se usmГЎl a odhalil perfektnГ­ zuby.

„PЕ™Г­mo tady,“ Е™ekl a odsunul se k velkГ©mu oknu, poЕ™ГЎd ale jenom nД›jakГЅ metr od nГ­.

PodГ­vala se na nД›j a on odpovД›dД›l stejnГЅm zpЕЇsobem. Jejich pohledy se setkaly. Е?Г­kala si, Еѕe se musГ­ podГ­vat jinam, ale nemohla to udД›lat.

„DГ­k,“ Е™ekla a okamЕѕitД› se na sebe rozzlobila.

DГ­k? To je vЕЎechno, co ze sebe dostane? DГ­k!?

„DobЕ™e, Baracku!“ zakЕ™iДЌel nД›kdo. „Jen aЕҐ se ta hezkГЎ bД›liДЌka pД›knД› usadГ­!“

NГЎsledoval smГ­ch, po kterГ©m se hluk v mГ­stnosti opД›t znГЎsobil, kdyЕѕ je ostatnГ­ opД›t zaДЌali ignorovat.

Caitlin si vЕЎimla, Еѕe zahanbenД› sklonil hlavu.

„Barack?“ zeptala se. „ Tak se jmenujeЕЎ?“

„Ne,“ odpovД›dД›l a zrudnul. „Tak mi jenom Е™Г­kajГ­. Jako Obama. Myslej si, Еѕe vypadГЎm jako on.“

ZkoumavД› se na nД›j podГ­vala a uvД›domila si, Еѕe opravdu trochu vypadГЎ jako on.

„To proto, Еѕe jsem z poloviny ДЌernoch, z ДЌГЎsti bД›loch a z ДЌГЎsti portorikГЎnec.“

„No, jГЎ ale myslГ­m, Еѕe to je kompliment,“ Е™ekla.

„Ne tak, jak to myslГ­ oni,“ odpovД›dД›l.

DГ­vala se na nД›j jak si sedl na okennГ­ parapet, vidД›la, Еѕe jeho sebevД›domГ­ silnД› opadlo a byla si jistГЎ, Еѕe tenhle kluk je hodnД› citlivГЅ. MoЕѕnГЎ dokonce zranitelnГЅ. VЕЇbec do tГ©hle skupiny nepatЕ™il. Bylo to divnГ©, ale mД›la pocit, Еѕe by jej mД›la chrГЎnit.

„JГЎ jsem Caitlin,“ Е™ekla, podala mu ruku a dГ­vala se mu do oДЌГ­.

PЕ™ekvapenД› se na nГ­ podГ­val a jeho ГєsmД›v se vrГЎtil.

„Jonah,“ odpovД›dД›l.

PevnД› jГ­ stiskl ruku. KdyЕѕ pocГ­tila jeho jemnou dlaЕ€, kterГЎ obklopila tu jejГ­, probД›hlo jejГ­ paЕѕГ­ jemnГ© mravenДЌenГ­. MД›la pocit jako by se jejГ­ dlaЕ€ prolnula s jeho. DrЕѕel jejГ­ ruku o sekundu dГ©le, neЕѕ by bylo vhodnГ©, a ona si nemohla pomoci, aby se pЕ™i tom na nД›j neusmГ­vala.



*



Zbytek dopoledne rychle ubД›hl a kdyЕѕ pЕ™iЕЎel ДЌas jГ­t do jГ­delny, Caitlin byla straЕЎlivД› hladovГЎ. OtevЕ™ela dvojitГ© dveЕ™e a zЕЇstala stГЎt, udivena velikostГ­ tГ© mГ­stnosti a neskuteДЌnГЅm hlukem, kterГЅ v nГ­ panoval. UvnitЕ™ bylo snad tisГ­c studentЕЇ a vЕЎichni do jednoho kЕ™iДЌeli. Vypadalo to spГ­ЕЎ trochu jako tД›locviДЌna neЕѕ jako jГ­delna. AЕѕ na to, Еѕe kaЕѕdГЅch deset metrЕЇ stГЎl hlГ­daДЌ a pozornД› dohlГ­Еѕel na dД›nГ­ kolem.

Jako obvykle nemД›la nejmenЕЎГ­ tuЕЎenГ­, kterГЅm smД›rem se vydat. ProhlГ­Еѕela si obrovskou mГ­stnost a koneДЌnД› uvidД›la stojan s tГЎcy. Jeden si vzala a vstoupila do nД›ДЌeho, o ДЌem si myslela, Еѕe je to fronta na jГ­dlo.

„Hele nepЕ™edbГ­hej, ty mrcho!“

Caitlin se otoДЌila a uvidД›la velkou, obГ©znГ­ dГ­vku, kterГЎ byla o dobrГЅch patnГЎct centimetrЕЇ vyЕЎЕЎГ­ neЕѕ ona, jak se na ni oЕЎklivД› mraДЌГ­.

„OmlouvГЎm se, nevД›dД›la jsem…“

„Fronta zaДЌГ­nГЎ tГЎmhle!“ vyЕЎtД›kla jinГЎ dГ­vka a ukГЎzala palcem za sebe.

Caitlin se podГ­vala a poznala, Еѕe v Е™adД› za nimi je jeЕЎtД› minimГЎlnД› stovka dalЕЎГ­ch. Vypadalo to alespoЕ€ na dvacetiminutovГ© ДЌekГЎnГ­.

KdyЕѕ se vydala podГ©l Е™ady na jejГ­ konec, jeden ze studentЕЇ v Е™adД› strДЌil do jinГ©ho a ten pЕ™Г­mo pЕ™ed nГ­ dopadl tvrdД› na zem.

ГљtoДЌnГ­k byl v mЕѕiku na nД›m a zaДЌal jej bГ­t pД›stmi do obliДЌeje.

JГ­delna vybuchla nadЕЎenГЅm povykem a desГ­tky ostatnГ­ch se okamЕѕitД› shromГЎЕѕdily kolem rvaДЌky.

"DEJ MU! DEJ MU!“

Caitlin s hrЕЇzou v oДЌГ­ch ustoupila o nД›kolik krokЕЇ zpД›t.

KoneДЌnД› pЕ™ispД›chali ДЌtyЕ™i hlГ­daДЌi aby roztrhli dva krvГ­ zbrocenГ© rvГЎДЌe. ZdГЎlo se, Еѕe s tГ­m nijak zvlГЎЕЎЕҐ nepospГ­chali.

KdyЕѕ Catlin dostala svГ© jГ­dlo, rozhlГ©dla se po mГ­stnosti v nadД›ji, Еѕe nД›kde uvidГ­ Jonaha. Ten ale nebyl nikde v dohledu.

ProchГЎzela chodbiДЌkou kolem stolЕЇ, kterГ© byly plnД› obsazenГ© studenty. Sem tam bylo nД›kolik prГЎzdnГЅch mГ­st, ale ЕѕГЎdnГ© z nich nepЕЇsobilo pЕ™Г­liЕЎ lГЎkavД›, protoЕѕe byly vЕѕdycky pЕ™Г­mo vedle velkГЅch a hluДЌnГЅch skupinek pЕ™ГЎtel.

Nakonec se usadila u prГЎzdnГ©ho stolu aЕѕ ГєplnД› na konci jГ­delny. U vzdГЎlenГ©ho konce toho stolu sedД›l jenom jedinГЅ ДЌlovД›k. MalГЅ, kЕ™ehkГЅ ДЌГ­nskГЅ chlapec v chudГ©m obleДЌenГ­ s hlavou neustГЎle sklonД›nou nad jГ­dlem.

CГ­tila se osamД›le. PodГ­vala se na svЕЇj telefon, aby zkontrolovala, co je novГ©ho. Na Facebooku mД›la pГЎr novГЅch zprГЎv od spoluЕѕГЎkЕЇ z pЕ™edchozГ­ho mД›sta. Byli zvД›davГ­, jak se jГ­ v novГ©m mГ­stД› lГ­bГ­. NД›jak se ale necГ­tila, Еѕe by zrovna na tohle chtД›la odpovГ­dat. Byli najednou tak vzdГЎlenГ­.

Caitlin poЕ™ГЎd jeЕЎtД› cГ­tila nevolnost z nervozity, kterou mД›la vЕѕdycky prvnГ­ den v novГ©m mГ­stД›, a tak skoro nic nesnД›dla. MГ­sto toho se rozhodla myslet na nД›co jinГ©ho. ZavЕ™ela oДЌi a pЕ™edstavila si jejich novГЅ byt v pГЎtГ©m patЕ™e ЕЎpinavГ©ho domu bez vГЅtahu, na 132. ulici. JejГ­ nevolnost se tГ­m ale jeЕЎtД› zhorЕЎila. Zhluboka dГЅchala a snaЕѕila se myslet na nД›co hezkГ©ho, na cokoliv hezkГ©ho, co ve svГ©m ЕѕivotД› mД›la.

JejГ­ malГЅ bratr. Sam. ДЊtrnГЎctletГЅ, kterГЅ se ale choval, jako by mu bylo dvacet. ZdГЎlo se, Еѕe si Sam nikdy poЕ™ГЎdnД› neuvД›domil, Еѕe je nejmladЕЎГ­ a vЕѕdycky se choval jako jejГ­ starЕЎГ­ bratr. VЕЎechno to vД›ДЌnГ© stД›hovГЎnГ­, potГ© co je tГЎta opustil a zЕЇstali jenom s matkou, Samovu povahu jen a jen zatvrdilo. TakГ© ale vidД›la, Еѕe se ho jejich situace dotГЅkГЎ a Еѕe zaДЌГ­nГЎ bГЅt ДЌГ­m dГЎl uzavЕ™enД›jЕЎГ­. KdyЕѕ se potom zaДЌal ve ЕЎkole dostГЎvat do ДЌastГЅch rvaДЌek, nebyla vlastnД› ani moc pЕ™ekvapenГЎ. Naopak se bГЎla, Еѕe to mЕЇЕѕe bГЅt ДЌasem jeЕЎtД› horЕЎГ­.

KdyЕѕ ale pЕ™iЕЎlo na Caitlin, Sam ji bezmeznД› miloval. A ona jeho. Byl jedinГЅ ДЌlovД›k, kterГЅ s nГ­ zЕЇstГЎval poЕ™ГЎd, a na kterГ©ho se mohla spolГ©hat. ZdГЎlo se, Еѕe v jeho drsnГ©m svД›tД› pЕ™ece jen zЕЇstalo jedno mД›kkГ© mГ­steДЌko a to patЕ™ilo jГ­. UdД›lala by cokoliv, aby ho ochrГЎnila od vЕЎeho zlГ©ho.

„Caitlin?“

NadskoДЌila.

S podnosem v jednГ© ruce a pouzdrem na housle v druhГ©, pЕ™ed nГ­ stГЎl Jonah.

„NevadГ­ ti, kdyЕѕ se pЕ™idГЎm?“

„Ano…teda ne,“ Е™ekla zaskoДЌenД›.

Idiote, pomyslela si. PЕ™estaЕ€ se chovat tak vyjukanД›.

Jonah po nГ­ stЕ™elil tГ­m svГЅm ГєsmД›vem a potom si sedl naproti. SedД›l vzpЕ™Г­menД› s perfektnД› rovnГЅmi zГЎdy. OpatrnД› poloЕѕil pouzdro s houslemi vedle sebe. Potom se spoЕ™ГЎdanД› pustil do jГ­dla. Bylo na nД›m nД›co zvlГЎЕЎtnГ­ho, nД›co, co nedokГЎzala tak ГєplnД› pojmenovat. Byl jinГЅ neЕѕ kdokoliv, koho pЕ™edtГ­m potkala. PЕЇsobil, jako by byl z jinГ©ho stoletГ­. A ani troЕЎiДЌku se na tohle mГ­sto nehodil.

„Jak to jde v tvЕЇj prvnГ­ den?“ zeptal se.

„Ne tak, jak bych si pЕ™ГЎla.“

„MyslГ­m, Еѕe vГ­m, co myslГ­ЕЎ,“ Е™ekl.

„To jsou housle?“

Hlavou kГЅvla smД›rem k jeho pouzdru. DrЕѕel si jej neustГЎle blГ­zko u tД›la, jednu ruku tГ©mД›Е™ poЕ™ГЎd poloЕѕenou na na nД›m, jakoby se bГЎl, Еѕe by mu ho nД›kdo mohl ukrГЎst.

„VlastnД› je to viola. Je jenom o trochu vД›tЕЎГ­ neЕѕ housle, ale mГЎ ГєplnД› jinГЅ zvuk. Mnohem mД›kДЌГ­.“

Violu nikdy pЕ™edtГ­m nevidД›la a pЕ™ГЎla si, aby ji vyndal z pouzdra a ukГЎzal jГ­, jak vypadГЎ. Ale on se k tomu evidentnД› nechystal a Caitlin nechtД›la bГЅt dotД›rnГЎ. NeustГЎle mД›l na pouzdЕ™e poloЕѕenou ruku a chrГЎnil jej, jakoby to byla nД›jakГЎ velice osobnГ­ vД›c.

„CviДЌГ­ЕЎ ДЌasto?“

Jonah pokrДЌil rameny. „PГЎr hodin dennД›,“ Е™ekl, jako by se nechumelilo.

„PГЎr hodin!? MusГ­ЕЎ bГЅt skvД›lГЅ!“

Znovu jenom pokrДЌil rameny. „MyslГ­m, Еѕe jsem OK. Spousta hrГЎДЌЕЇ je lepЕЎГ­ch neЕѕ jГЎ. Ale pЕ™esto doufГЎm, Еѕe je to moje jГ­zdenka pryДЌ z tohohle mГ­sta.“

„VЕѕdycky jsem chtД›la hrГЎt na piГЎno,“ Е™ekla Caitlin.

„A proДЌ nehrajeЕЎ?“

UЕѕ uЕѕ chtД›la Е™Г­ct, nikdy jsem ЕѕГЎdnГ© nemД›la, ale potom se zarazila. NamГ­sto toho jenom pokrДЌila rameny a sklonila zrak k jГ­dlu na stole.

„NepotЕ™ebujeЕЎ na to vlastnГ­ piГЎno,“ Е™ekl Jonah.

UdivenД› se na nД›j podГ­vala, protoЕѕe to bylo jak kdyby jГ­ ДЌetl myЕЎlenky.

„MГЎme tady ve ЕЎkole zkuЕЎebnu. Ze vЕЎeho ЕЎpatnГЅho, co tu je, je alespoЕ€ takhle jedna vД›c dobrГЎ. DajГ­ ti tam lekce zadarmo. JedinГ©, co pro to musГ­ЕЎ udД›lat, je zapsat se na hodinu.“

Caitlininy oДЌi se rozЕЎГ­Е™ily.

„VГЎЕѕnД›?“

„PЕ™ed vchodem do hudebnГ­ zkuЕЎebny je papГ­r, kde se mЕЇЕѕeЕЎ pЕ™ihlГЎsit. Ptej se po panГ­ LennoxovГ©. A Е™ekni jГ­, Еѕe jsi moje kamarГЎdka.“

KamarГЎdka. Caitlin se lГ­bilo jak to slovo znГ­. LГ­bilo se jГ­, Еѕe to Е™ekl.

Е iroce se usmГЎla. Pohledy se opД›t na moment setkaly.

KdyЕѕ se dГ­vala do jeho zГЎЕ™ivГЅch, zelenГЅch oДЌГ­, mД›la pocit, Еѕe se ho musГ­ zeptat na milion dalЕЎГ­ch otГЎzek: MГЎЕЎ pЕ™Г­telkyni? ProДЌ jsi tak milГЅ? To se ti vГЎЕѕnД› lГ­bГ­m?

NamГ­sto toho se ale kousla do jazyka a neЕ™ekla nic.

V obavД›, Еѕe jejich spoleДЌnГЅ ДЌas uteДЌe pЕ™Г­liЕЎ rychle, teДЏ horeДЌnД› pЕ™emГЅЕЎlela, na co se ho jeЕЎtД› zeptat, aby prodlouЕѕila jejich konverzaci. ChtД›la pЕ™ijГ­t na nД›co, ДЌГ­m by se ujistila, Еѕe se spolu zase znovu uvidГ­ pЕ™Г­ЕЎtД› a Еѕe o to oba stojГ­. JenЕѕe byla nervГіznГ­ a nic jГ­ nenapadalo.

Nakonec se koneДЌnД› nadechla a otevЕ™ela pusu, ale pЕ™esnД› v ten moment zaДЌalo zvonit.

MГ­stnost vybuchla novГЅm ruchem odsunovanГЅch ЕѕidlГ­ a i Jonah se postavil a vzal do ruky svГ© pouzdro s violou.

„Jdu pozdД›,“ Е™ekl a sbГ­ral ze stolu podnos.

Potom se podГ­val na ten jejГ­. „MЕЇЕѕu ho vzГ­t taky?“

PodГ­vala se na stЕЇl a uvД›domila si, Еѕe na podnos ГєplnД› zapomnД›la. Potom zakroutila hlavou.

„OK,“ odpovД›dД›l.

ChvГ­li stГЎl a najednou pЕЇsobil nesmД›le. ZdГЎlo se, Еѕe nevГ­ co Е™Г­ct.

„No…tak zase pЕ™Г­ЕЎtД›.“

„UvidГ­me se,“ odpovД›dД›la hloupД› tГ©mД›Е™ ЕЎeptem.



*

KdyЕѕ mД›la Caitlin svЕЇj prvnГ­ den v novГ© ЕЎkole koneДЌnД› za sebou, ДЌekalo na nГ­ sluneДЌnГ© bЕ™eznovГ© odpoledne. I kdyЕѕ foukal pomД›rnД› silnГЅ vГ­tr, uЕѕ jГ­ nebyla vЕЇbec zima. I kdyЕѕ vЕЎichni kolem kЕ™iДЌeli, kdyЕѕ si razili cestu ze ЕЎkoly ven, ji uЕѕ ten hluk nijak neobtД›Еѕoval. Byla spokojenГЎ a cГ­tila se lehkГЎ jako pГ­rko. Zbytek vyuДЌovГЎnГ­ mД›la tak rozmazanГЅ, Еѕe si ani nezapamatovala jmГ©no jedinГ©ho novГ©ho uДЌitele.

A nemohla pЕ™estat myslet na Jonaha.

PЕ™emГЅЕЎlela jestli se v jГ­delnД› nechovala jako idiot. PЕ™iЕЎlo jГ­, Еѕe jenom neustГЎle zakopГЎvala o vlastnГ­ jazyk a skoro na nic se ho ve vГЅsledku nezeptala. JedinГ©, na co se ho dokГЎzala zeptat, byla ta pitomГЎ viola. Mohla se pЕ™ece zeptal kde bydlГ­, odkud pochГЎzГ­ a kam by se rГЎd dostal na vysokou.

A ze vЕЎeho nejvГ­c pЕ™ece mД›la zjistit, jestli mГЎ pЕ™Г­telkyni. NД›kdo jako on urДЌitД› musГ­ s nД›kГЅm randit.

PЕ™Г­mo v tom momentД› proЕЎla kolem Caitlin hezkГЎ, krГЎsnД› obleДЌenГЎ hispГЎnskГЎ dГ­vka. Caitlin si jГ­ prohlГ©dla od hlavy aЕѕ k patД› a na vteЕ™inu si Е™Г­kala, jestli by to tЕ™eba nemohla bГЅt pЕ™Г­mo ona.

Caitlin zahnula na 134. ulici a na vteЕ™inu zapomnД›la, kam se mГЎ vydat. Ze ЕЎkoly ЕЎla domЕЇ poprvГ© a na okamЕѕik nevД›dД›la, kde pЕ™esnД› jejich novГЅ byt je. StГЎla na rohu a snaЕѕila se zorientovat. Slunce mezitГ­m zakryla rychle plynoucГ­ oblaДЌnost a spoleДЌnД› s vД›trem zpЕЇsobila, Еѕe jГ­ zase zaДЌala bГЅt zima.

„Hej, amiga!“

Caitlin se otoДЌila a uvД›domila si, Еѕe stojГ­ pЕ™Г­mo pЕ™ed zaplivanou rohovou vinГЎrnou. ДЊtyЕ™i oЕЎuntД›lГ­ chlapГ­ci sedД›li na plastikovГЅch ЕѕidlГ­ch na chodnГ­ku a chladnГ©ho poДЌasГ­ si evidentnД› naprosto nevЕЎГ­mali. VЕЎichni se na ni kЕ™enili, jako by mД›la bГЅt jejich dalЕЎГ­m soustem k obД›du.

„PojДЏ sem k nГЎm, zlato!“ zakЕ™iДЌel jinГЅ.

Caitlin si vzpomnД›la.

132. ulice. To je ono.

Rychle se otoДЌila a sviЕѕnГЅm krokem pЕ™eЕЎla na druhГЅ chodnГ­k. PЕ™itom se nД›kolikrГЎt opatrnД› ohlГ©dla, aby zjistila, jestli ji ti muЕѕi nesledujГ­. NaЕЎtД›stГ­ zЕЇstali tam, kde byli.

StudenГЅ vГ­tr ji kousal do tvГЎЕ™Г­ a zГЎroveЕ€ ji poЕ™ГЎdnД› probudil, stejnД› jako drsnГЎ realita novГ©ho sousedstvГ­, do kterГ©ho se prГЎvД› pЕ™istД›hovali. PЕ™i pohledu kolem sebe vidД›la opuЕЎtД›nГЎ auta, zdi pomalovanГ© grafiti, ostnatГ© drГЎty na vrcholcГ­ch plotЕЇ, mЕ™Г­Еѕe v oknech a najednou se cГ­tila velmi opuЕЎtД›nД›. A taky vystraЕЎenД›.

Do jejich bytu to bylo jenom přes tři bloky, ale jí to teď přišlo jako šílená vzdálenost. Přála si, aby tu s ní teď byla nějaká kamarádka – nebo ještě lépe Jonah – a říkala si, jestli tudy opravdu zvládne sama chodit každý den. Zas a znovu se rozzlobila na svou matku. Jak ji může pořád stěhovat z jednoho místa na druhé a většinou navíc na taková, která od začátku nenávidí? Kdy už tohle skončí?

UslyЕЎela nД›jakГЅ hluk.

Caitlinino srdce se rozbuЕЎilo, kdyЕѕ si vЕЎimla, Еѕe se nalevo pЕ™es ulici nД›co dД›je. Zrychlila chЕЇzi a pokouЕЎela se klopit zrak na chodnГ­k pЕ™ed sebou, ale kdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕila, nemohla neslyЕЎet kЕ™ik a zlomyslnГЅ smГ­ch. Nemohla si pomoci, aby se nepodГ­vala, co se tam dД›je.

Čtyři velcí kluci – možná tak osmnácti nebo devatenáctiletí – stáli kolem jediného dalšího. Dva z nich jej drželi za ruce, zatímco třetí jej udeřil do břicha a čtvrtý pěstí do obličeje. Chlapci bylo možná sedmnáct, byl vysoký, hubený a proti přesile naprosto bezbranný. Okamžitě padl k zemi. Dva z útočníků jej potom surově nakopli do obličeje.

Navzdory svГ©mu rozhodnutГ­, se Caitlin zastavila a zГ­rala na nД›. Byla zhrozenГЎ. Nikdy pЕ™edtГ­m takhle straЕЎnou scГ©nu nevidД›la.

DruzГ­ dva teДЏ takГ© pЕ™istoupili ke svГ© obД›ti. Potom zvedli nohy v tД›ЕѕkГЅch botГЎch a zaДЌali na nД›j ЕЎlapat.

Caitlin dostala strach, Еѕe ho snad hodlajГ­ ukopat k smrti.

„NE!“ zajeДЌela.

KdyЕѕ znovu kopli, ozvalo se oЕЎklivГ© kЕ™upnutГ­.

Ale nebyl to zvuk lámající se kosti – bylo to jakoby se zlomilo něco dřevěného. Zvuk lámaného dřeva. Caitlin si všimla, že šlapou po malém hudebním nástroji. Podívala se pozorněji a zjistila, že se po chodníku válejí kousky houslím podobného nástroje.

V hrЕЇze si zakryla obД›ma rukama Гєsta.

„Jonahu!?“

Bez dalЕЎГ­ho pЕ™emГЅЕЎlenГ­ Caitlin pЕ™ebД›hla ulici rovnou ke skupince klukЕЇ, kteЕ™Г­ si jГ­ aЕѕ teДЏ zaДЌali vЕЎГ­mat. KdyЕѕ se na nГ­ podГ­vali, jejich zlГ© ГєsmД›vy se jeЕЎtД› rozЕЎГ­Е™ily. Jeden druhГ©ho poЕЎЕҐuchovali lokty a nД›co si ЕЎeptali.

DoЕЎla pЕ™Г­mo k jejich obД›ti a uvidД›la, Еѕe je to opravdu Jonah. Jeho tvГЎЕ™ byla zbrocenГЎ krvГ­, napuchlГЎ podlitinami a Jonah sГЎm se zdГЎl bГЅt v bezvД›domГ­.

JejГ­ zlost byla najednou mnohem silnД›jЕЎГ­ neЕѕ jejГ­ strach. Postavila se mezi ty ДЌtyЕ™i a Jonaha a podГ­vala se na nД›.

„Nechte ho na pokoji!“ zajeДЌela.

Jeden z ГєtoДЌnГ­kЕЇ, minimГЎlnД› 190 centimetrЕЇ vysokГЅ, svalnatГЅ habГЎn, se jГ­ vysmГЎl.

„Nebo co?“ zeptal se velmi hlubokГЅm hlasem.

Caitlinin svД›t se nГЎhle obrГЎtil vzhЕЇru nohama a ona si uvД›domila, Еѕe byla hrubД› postrДЌena nД›kГЅm zezadu. NeЕѕ dopadla na chodnГ­k, staДЌila zvednout lokty, ale stejnД› pГЎd tГ©mД›Е™ ani nezpomalila. NavГ­c to ЕЎГ­lenД› bolelo. Koutkem oka zahlГ©dla jejГ­ letГ­cГ­ denГ­k, ze kterГ©ho vyletovaly papГ­ry a padaly vЕЎude kolem.

SlyЕЎela drsnГЅ smГ­ch. A potom kroky, kterГ© se k nГ­ blГ­Еѕily.

JejГ­ srdce bilo jako o zГЎvod a hladina adrenalinu rostla vГЅЕЎ a vГЅЕЎ. PodaЕ™ilo se jГ­ pЕ™ekulit se a vyЕЎkrГЎbat zpГЎtky na nohy jeЕЎtД› pЕ™edtГ­m, neЕѕ se k nГ­ dostali. OkamЕѕitД› se rozbД›hla do uliДЌky pryДЌ od nich. Bylo jГ­ jasnГ©, Еѕe bД›ЕѕГ­ o Еѕivot.

TД›snД› za zГЎdy cГ­tila svГ© pronГЎsledovatele.

V jednГ© z jejГ­ch minulГЅch ЕЎkol, tehdy si Caitlin zase jednou myslela, Еѕe tam zЕЇstane jeЕЎtД› hodnД› dlouho, se zapsala do bД›ЕѕeckГ©ho krouЕѕku a po ДЌase zjistila, Еѕe je v tom dobrГЎ. Tehdy byla vlastnД› nejlepЕЎГ­ z tГЅmu. Ne sice na dlouhГЅch tratГ­ch, ale ve sprintu na sto metrЕЇ na ni nikdo nemД›l. Dokonce dokГЎzala pЕ™edbД›hnout i mnohГ© kluky. TeДЏ se jГ­ to zatracenД› hodilo.

BД›Еѕela jako o Еѕivot a ti ДЌtyЕ™i ji nedokГЎzali chytit.

Dovolila si ohlГ©dnout se po nich a zjistila, Еѕe zЕЇstali daleko za nГ­. To jГ­ naplnilou trochou optimismu, protoЕѕe vД›dД›la, Еѕe kdyЕѕ se jГ­ podaЕ™Г­ nД›kolikrГЎt sprГЎvnД› zahnout za roh, tak jim mЕЇЕѕe nakonec utГ©ct.

UliДЌka se vД›tvila do tvaru T a ona se mohla rozhodnout, jestli se vydГЎ napravo nebo nalevo. VД›dД›la, Еѕe nebude mГ­t moЕѕnost svoje rozhodnutГ­ zmД›nit, pokud si hodlГЎ udrЕѕet nГЎskok. Musela se rozhodnout rychle, i kdyЕѕ nemohla vidД›t, co se skrГЅvГЎ za kaЕѕdГЅm z rohЕЇ. Naslepo si tedy vybrala, Еѕe zahne vlevo.

Modlila se, aby to byla sprГЎvnГЎ volba. No tak. ProsГ­m!

JejГ­ srdce se mГЎlem zastavilo, kdyЕѕ zatoДЌila doleva a po pГЎr metrech zjistila, Еѕe uliДЌka je slepГЎ.

Е patnГЅ tah.

Cesta pЕ™ed nГ­ konДЌila zdГ­. BД›Еѕela pЕ™Г­mo k nГ­ a neustГЎle se rozhlГ­Еѕela po nД›jakГ© moЕѕnosti Гєniku, ale ЕѕГЎdnou nevidД›la. OtoДЌila se, aby ДЌelila ГєtoДЌnГ­kЕЇm.

Bez dechu sledovala, jak se objevili na rohu a mГ­Е™ili k nГ­. Za jejich zГЎdy mohla vidД›t, Еѕe pokud by bГЅvala zatoДЌila doprava, uЕѕ by teДЏ byla pravdД›podobnД› volnГЎ. No jistД›. To je prostД› jejГ­ ЕЎtД›stГ­.

„Tak jo, ty mrcho,“ Е™ekl jeden z nich, „teДЏ si to vychutnГЎЕЎ.“

DoЕЎlo jim, Еѕe uЕѕ nemГЎ kam uniknout a tak zpomalili do kroku a s tД›ЕѕkГЅm oddechovГЎnГ­m a ГєЕЎklebky se pЕ™ibliЕѕovali.

Caitlin zavЕ™ela oДЌi a zhluboka dГЅchala. V duchu prosila Jonaha, aby se vzbudil, kdesi nabral vЕЎechnu sГ­lu svД›ta a pЕ™ispД›chal jГ­ na pomoc. KdyЕѕ ale oДЌi znovu otevЕ™ela, nikde ho samozЕ™ejmД› nevidД›la. Byli tam jenom ti hrubiГЎni, kteЕ™Г­ se neustГЎle pЕ™ibliЕѕovali.

Myslela na svou matku, na to jak jГ­ nenГЎvidГ­ za to, Еѕe uЕѕ musela zkouЕЎet ЕѕГ­t na tolika rЕЇznГЅch mГ­stech. Myslela taky na bratra Sama. Myslela na to, jakГЅ ji asi ДЌekГЎ Еѕivot aЕѕ dneЕЎek skonДЌГ­.

Myslela na celГЅ svЕЇj dosavadnГ­ Еѕivot, jak se k nГ­ choval a jak jГ­ nikdy nikdo nerozumД›l, a jak nikdy nic poЕ™ГЎdnД› neЕЎlo tak, jak by to byla potЕ™ebovala. A potom se nД›co stalo. Najednou mД›la vЕЎech tД›ch nekoneДЌnГЅch problГ©mЕЇ po krk.

JГЎ si tohle nezaslouЕѕГ­m. JГЎ si tohle NEZASLOUЕЅГЌM!

A potom to najednou ucГ­tila.

Bylo to jako vlna nД›ДЌeho, co nikdy pЕ™edtГ­m nepocГ­tila. Jako vlna zuЕ™ivosti, kterГЎ se rozproudila v jejГ­ch ЕѕilГЎch a zaДЌala tГ©mД›Е™ vaЕ™it jejГ­ krev. MД›lo to epicentrum nД›kde v bЕ™iЕЎe a odtud to proudilo dГЎle do celГ©ho tД›la. Najednou mД›la pocit, Еѕe se jejГ­ chodidla pevnД› zakoЕ™enila v zemi, jako kdyby se ona a asfalt pod nГ­ stali jednГ­m. TakГ© cГ­tila, Еѕe jГ­ naplЕ€uje surovГЎ sГ­la a usazuje se v zГЎpД›stГ­ch a pЕ™es lokty dГЎle rozlГ©vГЎ aЕѕ do ramen.

Caitlin najednou ЕѕivoДЌiЕЎnД› zavrДЌela, coЕѕ pЕ™ekvapilo a zГЎroveЕ€ vydД›silo i ji samotnou. KdyЕѕ se prvnГ­ kluk pЕ™iblГ­Еѕil a chytil jГ­ svou svalnatou rukou za zГЎpД›stГ­, sledovala, jak jejГ­ ruka sama od sebe reagovala, kdyЕѕ se okamЕѕitД› vymanila ze sevЕ™enГ­, chytila naopak ГєtoДЌnГ­kovu ruku a zkroutila ji dozadu do velmi nepЕ™irozenГ©ho Гєhlu. Klukova tvГЎЕ™ se svraЕЎtД›la ЕЎokem, v ruce potom oЕЎklivД› ЕЎkublo a ozvalo se zapraЕЎtД›nГ­.

Kluk klesl na kolena a Е™val bolestГ­.

ZbylГ­ tЕ™i vykulili oДЌi pЕ™ekvapenГ­m.

Ten nejvД›tЕЎГ­ se na ni okamЕѕitД› vrhl.

„Ty zkur….“

NeЕѕ mohl dokonДЌit, Caitlin vyskoДЌila do vzduchu a obД›ma nohama zГЎroveЕ€ jej kopla do hrudi, ДЌГ­mЕѕ jej poslala na pД›timetrovГЅ let zpД›t, kde tvrdД› pЕ™istГЎl do kovovГЅch popelnic.

ZЕЇstal tam leЕѕet a nehГЅbal se.

ZbylГ­ dva, dosud nezranД›nГ­, se na sebe ЕЎokovanД› podГ­vali. TeДЏ vypadali opravdu vystraЕЎenД›.

Caitlin postoupila kupЕ™edu. CГ­tila nelidskou sГ­lu, kterГЎ jГ­ proudila tД›lem, a slyЕЎela sama sebe jak vrДЌГ­, kdyЕѕ chytila oba vГЅrostky (kaЕѕdГЅ z nich byl dvakrГЎt tak velkГЅ jak ona), zvedla je nД›kolik centimetrЕЇ nad zem, kaЕѕdГ©ho jednou rukou.

Jak tak viseli ve vzduchu a snaЕѕili se vymanit, Caitlin s nimi nejdЕ™Г­ve cukla smД›rem kupЕ™edu, a potom neskuteДЌnou silou rovnou jednoho proti druhГ©mu. Oba dva se potom zЕ™Г­tili na zem.

Caitlin stГЎla nad nimi, tД›Еѕce dГЅchala a pД›nila zlostГ­.

Ani jeden ze ДЌtyЕ™ hromotlukЕЇ se nehГЅbal.

Ale ona necГ­tila praЕѕГЎdnou Гєlevu. Naopak, chtД›la vГ­c. VГ­c soupeЕ™ЕЇ, kterГ© by mohla zniДЌit. VГ­c tД›l, se kterГЅmi by si mohla hГЎzet.

A takГ© chtД›la jeЕЎtД› nД›co dalЕЎГ­ho.

Najednou vidД›la vЕЎechno kolem sebe v kЕ™iЕЎЕҐГЎlovД› zГЎЕ™ivГ© ДЌistotД› a byla schopnГЎ silnД› zaostЕ™it na jejich odhalenГ© krky. Z mГ­sta, kde stГЎla, vidД›la kaЕѕdiДЌkГЅ detail na jejich pokoЕѕce, ba co vГ­c, vidД›la tepny, kterГ© pulsovaly pod kЕЇЕѕГ­. MД›la ohromnou chuЕҐ se zakousnout a napГ­t.

VЕЇbec nechГЎpala co se to s nГ­ dД›je. ZatЕ™epala hlavou a potom zakЕ™iДЌela tak dД›sivД›, Еѕe to muselo bГЅt slyЕЎet aЕѕ na hlavnГ­ ulici. V tom vГЅkЕ™iku byla zuЕ™ivost, vГ­tД›zstvГ­ a nenaplnД›nГЎ divokost.

Byl to vГЅkЕ™ik zvГ­Е™ete, kterГ© chce vГ­c.




Kapitola druhГЎ


Caitlin stГЎla pЕ™ed dveЕ™mi jejich novГ©ho bytu a zГ­rala do prГЎzdna. Najednou se probrala a uvД›domila si, kde se nachГЎzГ­. NemД›la vЕЎak nejmenЕЎГ­ tuЕЎenГ­, jak se sem dostala. PoslednГ­ vД›c, kterou si pamatovala bylo, jak byla v tГ© uliДЌce. NД›jak se potom musela dostat zpГЎtky domЕЇ.

To, co se v uličce stalo, si však pamatovala do nejmenších detailů. Snažila se to ale vymazat z paměti, nicméně vůbec se to nedařilo. Podívala se na své paže a ruce a čekala, že budou vypadat jinak – ale byly naprosto normální. Takové, jako byly vždycky předtím. Zuřivost, která do ní vjela a úplně ji proměnila, byla najednou zase pryč.

NД›co ale pЕ™ece jenom zЕЇstalo. CГ­tila se najednou jakoby prГЎzdnГЎ. StrnulГЎ. A cГ­tila jeЕЎtД› nД›co dalЕЎГ­ho. Nebyla si ГєplnД› jistГЎ, co to je. Hlavou se jГ­ neustГЎle mГ­haly obrazy. Obrazy tД›ch klukЕЇ a jejich odhalenГЅch krkЕЇ. A jejich pulzu. A stГЎle jeЕЎtД› cГ­tila ten hlad. A touhu.

Caitlin se teď opravdu nechtěla vrátit domů. Nechtěla se vidět s matkou, obzvláště ne dnes, a nechtěla vidět ani celé to nové místo, které bylo pořád ještě zaskládané nevybalenými krabicemi s jejich věcmi. Kdyby tam nebyl Sam, možná by se prostě otočila a šla někam pryč. Kam by to mělo být, o tom neměla ponětí – ale aspoň by se prostě pořádně prošla.

Zhluboka se nadechla a vzala za kliku na dveЕ™Г­ch. Opravdu ta klika hЕ™ГЎla, anebo je jejГ­ ruka jenom tak straЕЎnД› studenГЎ?

Caitlin vstoupila do příliš prosvětleného bytu. Cítila jídlo, které se připravovalo na sporáku – nebo spíše v mikrovlnce. Sam. Vždycky byl doma brzy a dělal si sám večeři. Matka nebude doma ještě několik hodin.

„To nevypadГЎ na dobrГЅ prvnГ­ den.“

Caitlin se v ЕЎoku otoДЌila za matДЌinГЅm hlasem. SedД›la tam na gauДЌi, kouЕ™ila cigaretu a pohrdavД› si Caitlin prohlГ­Еѕela.

„To uЕѕ jsi musela ten svetr hned takhle uЕЎpinit?“

Caitlin se na sebe podГ­vala a teprve teДЏ si vЕЎimla tmavГЅch skrvn, nejspГ­ЕЎ od toho, jak spadla na ten chodnГ­k.

„JaktoЕѕe jsi doma tak brzo?“ zeptala se Caitlin.

„Pro mД› je to taky prvnГ­ den, vГ­ЕЎ jak,“ vyЕЎtД›kla matka. „NejseЕЎ jedinГЎ origoЕЎ. PostupnГЅ zapЕ™aЕѕenГ­ do fochu. Е Г©fГ­k mД› poslal domЕЇ brzo.“

Caitlin nebyla na matДЌin tГіn vЕЇbec zvД›davГЎ. Ne dneska. VЕѕdycky s nГ­ mluvila s despektem, ale toho veДЌera mД›la Caitlin vЕЎeho nad hlavu. Rozhodla se, Еѕe nechГЎ matku ochutnat jejГ­ vlastnГ­ polГ­vДЌiДЌku.

„Supr,“ vyЕЎtД›kla Caitlin odpovД›ДЏ. „ ZnamenГЎ to, Еѕe se zase stД›hujem?“

Matka okamЕѕitД› vyskoДЌila na nohy. „Koukej si dГЎvat pozor na pusu!“ zakЕ™iДЌela.

Caitlin si uvД›domila, Еѕe matka vlastnД› jenom ДЌekala na nД›jakГЅ dЕЇvod, aby na ni mohla zaДЌГ­t kЕ™iДЌet. Е?ekla si, Еѕe bude nejlepЕЎГ­ matku nД›ДЌГ­m umlДЌet a potom co nejrychleji zmizet.

„NemД›la bys pЕ™ed Samem kouЕ™it,“ Е™ekla Caitlin chladnД›, veЕЎla do svГ©ho maliДЌkГ©ho pokoje, tЕ™Г­skla za sebou dveЕ™mi, kterГ© vzГЎpД›tГ­ zamkla.

Matka ihned stГЎla u dveЕ™Г­ a buЕЎila na nД›.

„OkamЕѕitД› se vraЕҐ, ty malej spratku! Co si to dovolujeЕЎ, takhle mluvit s mГЎmou!? Kdo si myslГ­ЕЎ, Еѕe kupuje ten chleba, co mГЎЕЎ dennД› na stole…“

Toho veДЌera byla Caitlin uЕѕ tak rozruЕЎenГЎ, Еѕe se rozhodla matДЌin hlas prostД› ignorovat. NamГ­sto toho si v hlavД› znovu pЕ™ehrГЎvala udГЎlosti dne. SmГ­ch tД›ch klukЕЇ na ulici. Zvuk jejich bijГ­cГ­ch srdcГ­. A potom zvuk jejГ­ho vlastnГ­ho Е™evu.

Co se to vlastnД› stalo? Kde se v nГ­ najednou vzalo tolik sГ­ly? Bylo to prostД› jenom dГ­ky zvГЅЕЎenГ©mu adrenalinu? ДЊГЎst jejГ­ho jГЎ si pЕ™ГЎla, aby tomu tak bylo. Ale ta druhГЎ vД›dД›la jistД›, Еѕe to nenГ­ pravda. Co se to s nГ­ dД›je?

BouchГЎnГ­ na dveЕ™e pokraДЌovalo dГЎl, ale Caitlin to tГ©mД›Е™ nevnГ­mala. JejГ­ telefon leЕѕel na stole, vibroval jako ЕЎГ­lenГЅ, kdyЕѕ pЕ™ichГЎzely novГ© smsky, emaily a facebookovГ© zprГЎvy, ale ona si nijak zvlГЎЕЎЕҐ nevЕЎГ­mala ani toho.

PЕ™esunula se ke svГ©mu malГ©mu okГ©nku a podГ­vala se ven na ulici, kdyЕѕ se jГ­ najednou vybavil jeЕЎtД› dalЕЎГ­ zvuk. Byl to JonahЕЇv hlas. A spolu s nГ­m i obraz jeho usmГ­vajГ­cГ­ se tvГЎЕ™e. TichГЅ, hlubokГЅ a klidnГЅ hlas. Znovu si pЕ™ipomnД›la, jak kЕ™ehkГЅ se zdГЎl, jak zranitelnД› pЕЇsobil. Potom ho uvidД›la leЕѕГ­cГ­ho na zemi, tvГЎЕ™ potЕ™Г­snД›nou vlastnГ­ krvГ­ a jeho viola byla rozbitГЎ na kusy vedle nД›j. Zvedla se v nГ­ vlna novГ©ho vzteku.

A ten se potom zmД›nil v obavu. Obavu, jestli je Jonah v poЕ™ГЎdku, jestli dokГЎzal sГЎm vstГЎt a odejГ­t domЕЇ. PЕ™edstavovala si ho, jak ji volГЎ. Caitlin. Caitlin.

„Caitlin?“

Za dveЕ™mi se ozval novГЅ hlas. ChlapeckГЅ hlas.

ZmatenД› se otoДЌila ke dveЕ™Г­m.

„To jsem jГЎ, Sam. PusЕҐ mД› dovnitЕ™ prosГ­m.“

DoЕЎla ke dveЕ™Г­m a opЕ™ela se o nД› ДЌelem.

„MГЎma je pryДЌ,“ Е™ekl hlas na druhГ© stranД›. „Е la si koupit cigarety. No tak, pusЕҐ mД› dovnitЕ™.“

Caitlin otevЕ™ela dveЕ™e.

Sam stГЎl za nimi a ve tvГЎЕ™i se mu zraДЌil starostlivГЅ vГЅraz. JeЕЎtД› mu nebylo ani patnГЎct, ale zdГЎl se bГЅt starЕЎГ­. Vyrostl docela brzy, uЕѕ teДЏ mД›l pЕ™es sto osmdesГЎt centimetrЕЇ, ale jeho tД›lo jeЕЎtД› nestaДЌilo zmohutnД›t, takЕѕe byl samГЎ ruka, samГЎ noha. MД›l ДЌernГ© vlasy a hnД›dГ© oДЌi, stejnД› jako ona. Na prvnГ­ pohled bylo jasnД› vidД›t, Еѕe jsou sourozenci. Caitlin vД›dД›la, Еѕe o nГ­ mГЎ starost. MД›l ji rГЎd vГ­c neЕѕ kohokoliv jinГ©ho.

Pustila ho dovnitЕ™ a rychle za nГ­m dveЕ™e zase zavЕ™ela.

„PromiЕ€,“ Е™ekla mu. „JГЎ s nГ­ prostД› dneska veДЌer nechci mluvit.“

„Co se s vГЎma dvД›ma stalo?“

„Jako vЕѕdycky. SkoДЌila mi po krku v prvnГ­m momentД›, kdy jsem se objevila ve dveЕ™Г­ch.“

„MyslГ­m, Еѕe mД›la dost nГЎroДЌnej den,“ Е™ekl Sam, kterГЅ se je snaЕѕil usmГ­Е™it, jako to ostatnД› dД›lГЎval pokaЕѕdГ©. „DoufГЎm, Еѕe jГ­ zase nevyhodГ­.“

„Koho to zajГ­mГЎ? New York, Arizona, Texas…Koho zajГ­mГЎ, kam se pojede zas pЕ™Г­ЕЎtД›? NaЕЎe vД›ДЌnГЅ stД›hovГЎnГ­ nikdy neskonДЌГ­.“

Sam si sedl k jejГ­mu stolu a zakabonil se. Caitlin se okamЕѕitД› zastydД›la za to, co Е™Г­kГЎ. ObДЌas mД›la pЕ™Г­liЕЎ rychlГЅ jazyk a mluvila, aniЕѕ by si to staДЌila poЕ™ГЎdnД› rozmyslet. Potom si vЕѕdycky pЕ™ГЎla, aby to mohla vzГ­t zpГЎtky.

„JakГЅ byl tvЕЇj prvnГ­ den?“ zeptala se ve snaze zmД›nit tГ©ma.

PokrДЌil rameny. „MyslГ­m, Еѕe to bylo OK.“ Lehce se zhoupnul na Еѕidli.

Potom se na nГ­ podГ­val. „A tvЕЇj?“

Caitlin pokrДЌila rameny. NД›co ve vГЅrazu jejГ­ho obliДЌeje ale muselo bГЅt nГЎpadnГ©, protoЕѕe Sam se nepodГ­val zpГЎtky na stЕЇl. NamГ­sto toho se upЕ™enД› dГ­val na nГ­.

„Co se stalo?“

„Nic,“ Е™ekla uhГЅbavД› a otoДЌila se zpГЎtky k oknu.

StГЎle vЕЎak cГ­tila jeho pohled.

„Vypadáš…jinak.“

Zarazila se a pЕ™emГЅЕЎlela, jestli si opravdu mohl nД›ДЌeho vЕЎimnout. Jestli jejГ­ zevnД›jЕЎek opravdu proЕЎel nД›jakГЅmi zmД›nami. Polkla.

„Jak?“

Ticho.

„JГЎ nevГ­m,“ odpovД›dД›l nakonec.

DГ­vala se dГЎl z okna. NД›jakГЅ muЕѕ venku na ulici pЕ™ed vinГЎrnou nenГЎpadnД› podГЎval kupci malГЅ balГ­ДЌek.

„NesnГЎЕЎГ­m tohle mГ­sto,“ Е™ekla.

Potom se otoДЌila a podГ­vala se na Sama.

„StejnД› jako jГЎ,“ odpovД›dД›l.

„Dokonce jsem i pЕ™emГЅЕЎlel, Еѕe…“ sklonil hlavu, „…že odejdu.“

„Co tГ­m myslГ­ЕЎ?“

PokrДЌil rameny.

PГЎtravД› si ho prohlГ©dla. Vypadal silnД› nespokojenД›.

„Kam?“ zeptala se.

„MoЕѕná…zkusit najГ­t tГЎtu.“

„Jak? NemГЎme nejmenЕЎГ­ ponД›tГ­, kde by mohl bГЅt.“

„MЕЇЕѕu to zkusit. MoЕѕnГЎ ho najdu.“

„Ale jak?“

„JГЎ nevГ­m…ale mЕЇЕѕu to aspoЕ€ zkusit.“

„Same. KlidnД› teДЏ mЕЇЕѕe bГЅt i mrtvГЅ. Nic nevГ­me.“

„Nemluv tak!“ zakЕ™iДЌel nГЎhle a jeho tvГЎЕ™ zbrunГЎtnД›la.

„OmlouvГЎm se,“ Е™ekla.

Sam se opД›t uklidnil.

„Napadlo tД› ale nД›kdy, Еѕe i kdyЕѕ ho najdeme, tak nГЎs tЕ™eba nebude ani chtГ­t vidД›t? VЕѕdyЕҐ od nГЎs pЕ™ece odeЕЎel. A nikdy uЕѕ se potom neozval.“

„MoЕѕnГЎ proto, Еѕe mu to mГЎma nechce povolit.“

„Nebo moЕѕnГЎ proto, Еѕe o nГЎs jednoduЕЎe nestojГ­.“

SamЕЇv zamraДЌenГЅ obliДЌej se zakabonil jeЕЎtД› vГ­c. Dupnul patou o zem. „NaЕЎel jsem ho na facebooku.“

Caitlin vykulila oДЌi v pЕ™ekvapenГ­.

„Tys ho naЕЎel?“

„Nejsem si ГєplnД› jistГЅ. Byli tam ДЌtyЕ™i lidi se stejnГЅm jmГ©nem. Dva z nich majГ­ privГЎtnГ­ profily a nemajГ­ ЕѕГЎdnou fotku. ObД›ma sem napsal zprГЎvu.“

„A?“

Sam zakroutil hlavou.

„ЕЅГЎdnou odpovД›ДЏ jsem nedostal.“

„TГЎta by se na facebook asi nepЕ™idal.“

„To nemЕЇЕѕeЕЎ vД›dД›t,“ odpovД›dД›l znovu trochu popuzenД›.

Caitlin si povzdechla, doЕЎla ke svГ© posteli a lehla si na nГ­. DГ­vala se na zaЕѕloutlГЅ, odlupujГ­cГ­ se nГЎtД›r na stropД› a ptala se sama sebe, jak se to stalo, Еѕe se dostali aЕѕ sem. DЕ™Г­v byli v mД›stech, kde jim bylo dobЕ™e. Dokonce i mГЎma se zdГЎla, Еѕe je tam tГ©mД›Е™ ЕЎЕҐastnГЎ. TЕ™eba, kdyЕѕ zrovna randila s nД›jakГЅm chlapem. Dost ЕЎЕҐastnГЎ na to, aby aspoЕ€ nechala Caitlin na pokoji.

Byla tu takГ© mД›sta, tЕ™eba jako to ГєplnД› poslednГ­, kde Caitlin i Sam mД›li pГЎr dobrГЅch kamarГЎdЕЇ a kde to vypadalo, Еѕe uЕѕ by mohli koneДЌnД› zЕЇstat aspoЕ€ neЕѕ odmaturujГ­. A potom se vЕЎechno zase rychle zkazilo. DalЕЎГ­ balenГ­ a louДЌenГ­. Bylo snad pЕ™Г­liЕЎ chtГ­t mГ­t normГЎlnГ­ dД›tstvГ­ jako ho majГ­ vЕЎichni ostatnГ­?

„Mohl bych se odstД›hovat zpГЎtky do Oakvillu,“ Е™ekl Sam najednou a pЕ™eruЕЎil jejГ­ pЕ™emГЅЕЎlenГ­. To bylo jejich poslednГ­ mД›sto. Bylo neuvД›Е™itelnГ©, jak vЕѕdycky dokГЎzal poznat, na co zrovna myslela. „Mohl bych zЕЇstat u kamarГЎdЕЇ.“

CГ­tila straЕЎnou Гєnavu. Bylo toho na ni uЕѕ jednoduЕЎe pЕ™Г­liЕЎ. NedokГЎzala ani klidnД› pЕ™emГЅЕЎlet a kdyЕѕ teДЏ slyЕЎela, Еѕe se ji uЕѕ i Sam chystГЎ opustit, mД›la pocit, Еѕe uЕѕ na nГ­ opravdu vЕЇbec nikomu nezГЎleЕѕГ­.

„Tak si jdi,“ vyЕЎtД›kla na nД›j mnohem dЕЇraznД›ji, neЕѕ si pЕ™ГЎla. Bylo to skoro jako kdyby to Е™ekl nД›kdo jinГЅ. SlyЕЎela drsnГЅ tГіn ve svГ©m vlastnГ­m hlase a okamЕѕitД› toho zaДЌala litovat.

ProДЌ vЕѕdycky musГ­ vyhrknout nД›co takovГ©ho? To se vЕЇbec nedokГЎЕѕe ovlГЎdat?

Kdyby mД›la lepЕЎГ­ nГЎladu, kdyby byla klidnД›jЕЎГ­ a nesebД›hlo se toho tolik najednou, nikdy by nД›co takovГ©ho neЕ™ekla. Nebo by to alespoЕ€ Е™ekla lГ©pe. MoЕѕnГЎ by povД›dД›la nД›co jako, JГЎ vГ­m, co se snaЕѕГ­ЕЎ Е™Г­ct. ЕЅe bys tohle mГ­sto nikdy neopustil, bez ohledu na to, jak straЕЎnГЅ to tu je, a nenechal mД› tu samotnou. A jГЎ tД› mГЎm za to moc rГЎda. A ani jГЎ tД› nikdy neopustГ­m. V tomhle divnГЅm dД›tstvГ­ budeme mГ­t aspoЕ€ vЕѕdycky jeden druhГ©ho. JenЕѕe mГ­sto toho reagovala nejhorЕЎГ­m moЕѕnГЅm zpЕЇsobem. MГ­sto toho na nД›j jenom sobecky vyjekla.

Posadila se a vidД›la, Еѕe se ho jejГ­ slova dotkla. ChtД›la to vzГ­t zpГЎtky, omluvit se, ale najednou to nД›jak neЕЎlo. Najednou se nemohla za ЕѕГЎdnou cenu pЕ™imД›t, aby otevЕ™ela pusu.

Sam tiЕЎe vstal ze Еѕidle odeЕЎel z mГ­stnosti. Velice potichu za sebou potom zavЕ™el dveЕ™e.

Idiote, pomyslela si. Jsi takovГЅ idiot. ProДЌ se k nД›mu chovГЎЕЎ stejnД›, jako se mГЎma chovГЎ k tobД›?

Znovu si lehla a zГ­rala na strop. UvД›domila si, Еѕe tu byl jeЕЎtД› dalЕЎГ­ dЕЇvod, proДЌ na nД›j byla takovГЎ. PЕ™eruЕЎil jejГ­ pЕ™emГЅЕЎlenГ­ a udД›lal to zrovna v okamЕѕiku, kdy myslela na to ЕЎpatnГ©. NepЕ™Г­jemnГЎ vzpomГ­nka se jГ­ vynoЕ™ila v mysli a on ji pЕ™eruЕЎil jeЕЎtД› dЕ™Г­ve, neЕѕ se s nГ­ staДЌila vypoЕ™ГЎdat.

BГЅvalГЅ pЕ™Г­tel jejГ­ matky. TЕ™i mД›sta zpГЎtky. Bylo to jedno z obdobГ­, kdy jejГ­ matka vypadala skuteДЌnД› ЕЎЕҐastnД›. Frank. PadesГЎt let. MalГЅ a pleЕЎatД›jГ­cГ­. TlustГЅ jako klГЎda. NeustГЎle zavГЎnД›l levnou kolГ­nskou. JГ­ bylo ЕЎestnГЎct.

StГЎla zrovna v jejich maliДЌkГ© prГЎdelnД› a sklГЎdala obleДЌenГ­, kdyЕѕ se Frank objevil ve dveЕ™Г­ch. Ten hajzl se na nГ­ vЕѕdycky po oДЌku dГ­val. SГЎhl do koЕЎe a vytГЎhl dva kousky jejГ­ho spodnГ­ho prГЎdla. ZaДЌala se ДЌervenat studem i vztekem zГЎroveЕ€. Zvedl je vГЅЕЎe a zaЕЎklebil se.

„Tyhle sou tvoje?“ Е™ekl a ЕЎklebil se. Vytrhla mu prГЎdlo z rukou.

„Co chceЕЎ?“ vyЕЎtД›kla na nД›j odpovД›ДЏ.

„Takhle se mluvГ­ se svГЅm novГЅm nevlastnГ­m otcem?“

PЕ™istoupil o krok blГ­Еѕe.

„Nejsi mЕЇj nevlastnГ­ otec.“

„Ale uЕѕ brzo budu.“

ChtД›la se vrГЎtit zpГЎtky ke sklГЎdГЎnГ­ svГ©ho obleДЌenГ­, ale on pЕ™istoupil o dalЕЎГ­ krok blГ­Еѕ k nГ­. TentokrГЎt uЕѕ pЕ™Г­liЕЎ blГ­zko. JejГ­ srdce buЕЎilo dД›sem.

„MyslГ­m, Еѕe je na ДЌase, abychom se spolu troЕЎku lГ­p seznГЎmili,“ Е™ekl a rozepnul si opasek.

„NemyslГ­ЕЎ?“

V hrЕЇze se pokusila protГЎhnout kolem nД›j a utГ©ct z maliДЌkГ© mГ­stnosti, ale kdyЕѕ to udД›lala, on ji zablokoval cestu, hrubД› ji chytil za zГЎpД›stГ­ a odstrДЌil ji zpГЎtky proti zdi.

A potom se to stalo.

Zloba zatemnila jejГ­ mysl. Zloba, jakou nikdy pЕ™edtГ­m nepoznala. CГ­tila, jak se jejГ­ tД›lo zahЕ™ГЎlo od palcЕЇ na nohГЎch aЕѕ po temeno hlavy. KdyЕѕ se k nГ­ znovu pЕ™iblГ­Еѕil, vyskoДЌila pЕ™Г­mo kupЕ™edu a obД›ma nohama zГЎroveЕ€ jej kopla doprostЕ™ed hrudi.

NehledД› na to, Еѕe byla oproti nД›mu jenom tЕ™etinovГЎ, jej zГЎsah jej odmrЕЎtil dozadu, kde rozrazil dЕ™evД›nГ© dveЕ™e a pokraДЌoval jeЕЎtД› dobrГ© dva metry do mГ­stnosti. Bylo to, jako by ho nД›kdo vytЕ™elil napЕ™Г­ДЌ domem z kanГіnu.

Caitlin tam jenom stála a třásla se. Nikdy neměla ráda násilí a nikdy předtím nikoho nepraštila. Navíc nebyla příliš velká nebo silná. Jak se jí jenom mohlo povést ho takhle nakopnout? Kde vůbec vzala sílu, aby mohla takhle skočit? Nikdy předtím neviděla, že by někdo – a navíc dospělý muž – byl někým strčen tak, že doslova roztříštil dveře. Odkud se ta síla vzala?

PopoЕЎla k nД›mu a zЕЇstala nad nГ­m stГЎt.

Ležel na zádech bez jakéhokoliv pohybu. Na chvíli si říkala, jestli ho nezabila. Ale v ten moment byla pořád tak vzteklá, že jí to bylo jedno. Měla starost jenom o to, kým – nebo čím – ve skutečnosti byla.

Nikdy uЕѕ potom Franka znovu nevidД›la. NГЎsledujГ­cГ­ho dne se rozeЕЎel s jejГ­ matkou a nikdy se uЕѕ neukГЎzal. JejГ­ matka pojala podezЕ™enГ­, Еѕe se mezi Caitlin a jГ­m nД›co odehrГЎlo, ale nikdy se na to pЕ™Г­mo nezeptala. NicmГ©nД› stejnД› nakonec Caitlin obvinila, Еѕe jГ­ zkazila vztah a zniДЌila tu trochu ЕЎtД›stГ­. A nikdy jГ­ to uЕѕ neodpustila.

Caitlin se znovu zamД›Е™ila na loupajГ­cГ­ se strop. JejГ­ srdce buЕЎilo stejnД›, jako tehdy. Myslela teДЏ na tu zuЕ™ivost, kterГЎ ji posedla dnes a Е™Г­kala si, jestli mЕЇЕѕou ty dvД› udГЎlosti bГЅt nД›jak spojenГ©. VЕѕdycky mД›la za to, Еѕe incident s Frankem byla prostД› ЕЎГ­lenГЎ a ojedinД›lГЎ udГЎlost, prostД› takovГЅ nevysvД›tlitelnГЅ nГЎval sГ­ly v momentД› ohroЕѕenГ­. TeДЏ si ale Е™Г­kala, jestli by v tom nemohlo bГЅt nД›co vГ­c. MД›la v sobД› ukrytou nД›jakou zvlГЎЕЎtnГ­ sГ­lu? Nebo z toho vЕЎeho zaДЌГ­nГЎ blГЎznit?

Kdo vlastnД› je?




Kapitola tЕ™etГ­


Caitlin utГ­kala. PronГЎsledovatelГ© jГ­ byli v patГЎch a hnali ji dГЎl Гєzkou uliДЌkou. SlepГЅ konec uliДЌky uЕѕ byl pЕ™Г­mo pЕ™ed nГ­, masivnГ­ cihlovГЎ zeДЏ, ale ona bД›Еѕela dГЎl. PostupnД› nabГ­rala rychlost, neuvД›Е™itelnou rychlost. BД›Еѕela tak rychle, Еѕe se okolnГ­ domy rozmazaly do jednolitГ© ЕЎmouhy. CГ­tila, jak jГ­ vlasy rozДЌesГЎvГЎ vГ­tr.

KdyЕѕ se dostala blГ­Еѕe, vyskoДЌila a najednou stГЎla nahoЕ™e na dobrГЅch deset metrЕЇ vysokГ© zdi. VlastnД› se od nГ­ jenom odrazila, protoЕѕe okamЕѕitД› plynule pЕ™eЕЎla do dalЕЎГ­ho desetimetrovГ©ho skoku na druhou stranu, kde, aniЕѕ by byЕҐ jenom klopГЅtla, okamЕѕitД› bД›Еѕela dГЎl a dГЎl. CГ­tila se silnГЎ, nepЕ™emoЕѕitelnГЎ. Rychlost jejГ­ho bД›hu jeЕЎtД› narostla, aЕѕ mД›la nakonec pocit, Еѕe by dokГЎzala i lГ©tat.




Конец ознакомительного фрагмента.


Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694535) на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.



Если текст книги отсутствует, перейдите по ссылке

Возможные причины отсутствия книги:
1. Книга снята с продаж по просьбе правообладателя
2. Книга ещё не поступила в продажу и пока недоступна для чтения

Навигация